Redakce

Mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce v léčbě žilní insuficience

Chronická žilní insuficience zahrnuje pokročilejší stadia chronického žilního onemocnění a projevuje se otoky a kožními změnami až bércovým vředem. Terapie je komplexní a zahrnuje režimová opatření, kompresi, endovenózní či chirurgickou léčbu a farmakoterapii. Z venoaktivních léků má nejvíce důkazů o účinnosti mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (diosmin a směs flavonidů vyjádřená jako hesperidin). Ta je doporučována ve všech stadiích tohoto onemocnění.

Evropská společnost pro aterosklerózu se v letošním roce věnovala problematice dyslipidemií u žen

Dříve platilo, že ženy mají nižší kardiovaskulární (KV) riziko než muži; vždyť mužské pohlaví bylo zařazeno jako základní rizikový faktor pro infarkt myokardu spolu s věkem, kouřením, cholesterolem a krevním tlakem. Později bylo zjištěno, že ženy mají opravdu nižší KV riziko, ale pouze v produktivním věku. Po menopauze začínají dohánět muže a v 7. decenniu svým KV rizikem muže dokonce předstihnou.

Novinky v léčbě dyslipidemie u diabetiků

Primárním cílem hypolipidemické léčby je hladina LDL cholesterolu, jejíž doporučená hodnota odpovídá stanovenému kardiovaskulárnímu riziku nemocných. Kromě vlastní léčby diabetu je u převážné většiny pacientů indikována farmakoterapie včetně kombinace hypolipidemik. Z hlediska redukce kardiovaskulárního rizika je důležité využít maximálně tolerovanou dávku statinů. V dalším kroku přidáváme ezetimib a u vysoce rizikových nemocných je indikována léčba inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9. Nově by měla být k dispozici také kyselina bempedoová. Terapie primárně ovlivňující hladinu triglyceridů má omezený význam.

Léčba karcinomu prostaty v roce 2023

Dlouhodobě incidence karcinomu prostaty, zejména jeho časných stadií, narůstá. V ČR patří mezi nejčastěji diagnostikovaná nádorová onemocnění. Mortalita i přes rostoucí incidenci a prevalenci zůstavá stacionární. Díky novým možnostem diagnostiky a léčby se zlepšily i léčebné výsledky jak časných, tak pokročilých stadií. Nezbytnou součástí léčby je mezioborová spolupráce.

Strategie léčby metastatického kolorektálního karcinomu

Kolorektální karcinom se řadí mezi nejčastěji se vyskytující nádory vůbec. V případě metastatického onemocnění má léčba obvykle bohužel paliativní charakter. Výjimku tvoří skupina pacientů, u kterých jsou metastázy resekabilní, eventuálně se dosáhne resekability po „neoadjuvantní léčbě“. Systémová léčba zaznamenala v posledních letech podobně jako v případě jiných onkologických diagnóz významný posun, když se do léčených standardů dostala imunoterapie a několik dalších cílených molekul, které postupně zlepšují prognózu pacientů s tímto onemocněním.

Adjuvantní léčba pacientů s EGFR mutovaným NSCLC pomocí osimertinibu

Léčba plicní rakoviny zažívá velký rozmach, a to jak u malobuněčných nádorů, tak i u nemalobuněčných. Cílená léčba a imunoterapie se pomalu od pokročilých stadií posouvají do nižších, kurabilnějších stadií. Je proto i logické, že je kladen velký důraz na screening, kdy je největší šance podchytit tato nízká, asymptomatická stadia a nemocným dopřát naději na úplné vyléčení.

Nové možnosti léčby pokročilého nebo recidivujícího endometriálního karcinomu – dostarlimab

Nová léčiva u endometriálního karcinomu navazují na konvenční chemoterapii a patří do léčebného armamentária pokročilých, metastatických a recidivujících stadií onemocnění, která mají dosud špatnou prognózu. Novinkami v systémové léčbě jsou monoklonální protilátky (lenvatinib, trastuzumab), checkpoint inhibitory (dostarlimab, pembrolizumab) a cílená léčiva (zejména ze skupiny kinázových inhibitorů). V klinické praxi se u gynekologických malignit potvrdila malá účinnost imunoonkoterapeutik v monoterapii, obvykle se kombinují s konvenční chemoterapií nebo s cílenými léčivy. Je popsána signifikantní synergická účinnost kombinace dostarlimab + karboplatina s paklitaxelem v kohortě pacientek s hypermutovaným typem karcinomu. Významnost úspěchů těchto terapeutik dokládá i recentní změna v doporučených postupech České onkologické společnosti.

ESC 2023 – nové doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání

Chronické srdeční selhání je klinický syndrom charakterizovaný typickými symptomy a známkami. Mortalita na srdeční selhání je vysoká a kvalita života pacientů není v mnoha případech dostatečná. Potěšující jsou nové a stále se vyvíjející možnosti farmakologické i nefarmakologické léčby. V srpnu 2023 byla publikována zatím poslední odborná doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro léčbu srdečního selhání. Pacienti se srdečním selháním jsou děleni podle ejekční frakce do skupiny se sníženou, mírně sníženou a zachovanou ejekční frakcí. Novou lékovou skupinou indikovanou bez rozdílu ejekční frakce s cílem snížení morbidity a mortality a zlepšení kvality života jsou inhibitory SGLT2 – glifloziny.

Léčba karcinomu mléčné žlázy

V článku jsou prezentovány současné léčebné postupy použitelné při léčbě nemetastatického i metastatického karcinomu prsu, a to jak možnosti lokoregionální terapie (chirurgické postupy a radioterapie), tak i možnosti systémové onkologické terapie (hormonální terapie, chemoterapie, cílené terapie a imunoterapie). Léčebné postupy jsou rozlišovány podle rozsahu nádorového onemocnění a podle jednotlivých podtypů karcinomu mléčné žlázy.

Moderní léčba bronchogenního karcinomu

Léčba plicní rakoviny zažívá velký rozmach, a to jak u malobuněčných nádorů, tak i u nemalobuněčných. Cílená léčba a imunoterapie se pomalu od pokročilých stadií posouvají do nižších, kurabilnějších stadií. Je proto i logické, že je kladen velký důraz na screening, kdy je nějvětší šance podchytit tato nízká, asymptomatická stadia a nemocným dopřát naději na úplné vyléčení.