Redakce 
Hybridní inzulinové pumpy přinesly do života pacientů s diabetem 1. typu lepší kompenzaci a výrazné usnadnění managementu léčby včetně řešení fyzické aktivity. Ke sportu je dobré mít pumpu správně nastavenou, vědět, jak její algoritmus funguje, a znát strategie k udržení normoglykemie. Bez těchto znalostí hybridní uzavřený okruh funguje také, ale radost ze sportu může kazit strach z hypoglykemie, kolísání hodnot nebo často nadbytečný příjem sacharidů.
Proprotein konvertáza subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9) je důležitou bílkovinou v metabolizmu LDL cholesterolu. Má zásadní význam v procesu degradace LDL receptoru. Ačkoliv byl význam PCSK9 objeven relativně nedávno, dnes už představuje inhibice PCSK9 nezastupitelný terapeutický prostředek v léčbě zvýšených koncentrací LDL cholesterolu. Mezi účinné sloučeniny, které patří do skupiny inhibitorů PCSK9, řadíme alirokumab (Praluent) a evolokumab (Repatha). Dostupná data z klinických studií poukazují na to, že PCSK9 inhibitory představují novou cestu v léčbě dyslipidemií a s ní asociovaných kardiovaskulárních onemocnění nejen u pacientů v sekundární prevenci, ale také u pacientů s familiární hypercholesterolemií.
Prognóza pacientů s chronickou myeloidní leukemií doznala radikálního zlepšení díky moderní léčbě cílené na podstatu onemocnění, zavedené do klinické praxe počátkem milénia. Nabídka 5 inhibitorů tyrosinkinázy BCR::ABL1 – imatinibu, nilotinibu, dasatinibu, bosutinibu a ponatinibu – se nedávno rozrostla o přípravek asciminib, jehož odlišný mechanizmus účinku dává předpoklad spojení efektivity se sníženou zátěží nežádoucími účinky.
Podpůrná léčba a péče jsou nedílnou součástí moderní onkologie. Předchází a řeší obtíže a komplikace způsobené nádorovým onemocněním a onkologickou léčbou. Přináší prokazatelný efekt na zlepšení kvality života i výsledků. Význam podpůrné léčby v onkologii se odrazil i v ustanovení samostatné sekce v rámci České onkologické společnosti schváleném výborem dne 24. 10. 2017 z podnětu prof. Jiřího Vorlíčka. Sekce podpůrné léčby a péče podporuje integrativní pojetí řešených problematik a vzájemně spolupracuje s dalšími odbornými společnostmi a skupinami. Přispívá tak k naplňování jednoho z cílů Národního onkologického programu 2021, kterým je „Prodloužení a zlepšení kvality života onkologických nemocných“.
Léčba difuzního velkobuněčného B-lymfomu (DLBCL) doznala za poslední dekády značného rozvoje a spektrum terapeutických možností se neustále rozšiřuje. Díky novým znalostem o molekulární patogenezi DLBCL se objevují inovativní léčebné modality, které jsou zaměřeny na rekurentní genetické změny v jednotlivých podtypech DLBCL. Nadále však převažuje přístup založený na cílení univerzálních B-buněčných antigenů.
Kolorektální karcinom (CRC) zaujímá mezi maligními onemocněními podle statistik celosvětově 3. místo v incidenci a 2. místo v počtu úmrtí. Většina nových případů vzniká bez prokazatelné genetické zátěže, hereditární syndromy jsou odpovědné za pouhých 5 % případů, familiární výskyt se týká zhruba 25 % případů a zbylých 70 % připadá na spontánně vzniklé CRC. Kromě klasických rizikových faktorů se pozornost zaměřuje také na roli a význam střevního mikrobiomu.
Zhoubné ovariální nádory patří k nádorům s nejhorší prognózou. Cca 75 % pacientek je diagnostikováno ve III. a IV. stadiu nemoci. Primární léčebnou modalitou je radikální chirurgický výkon, optimálně do nulového rezidua. Z chemoterapeutických režimů je základem kombinace paklitaxelu s platinovými deriváty. Biologická léčba bevacizumabem přinesla naději u žen s metastatickým, rekurentním či perzistentním karcinomem. Nejnovější terapie PARP inhibitory přináší výsledky zejména, ale nejen u pacientek s BRCA mutací.
Kastračně rezistentní karcinom prostaty představuje poslední fázi tohoto onemocnění s nejhorší prognózou. Časná identifikace tohoto stadia je nezbytná pro zahájení léčby moderními hormonálními preparáty. Oddálíme tím dobu do vzniku nových nebo progresi stávajících metastáz a prodloužíme nádorově specifické i celkové přežití.
Odborníci na péči o děti s postižením se sjedou do Prahy ve dnech 15. a 16. … Přečíst
Malobuněčný karcinom plic (small cell lung cancer – SCLC) je jedním ze skupiny plicních nádorů. Jde o agresivní neuroendokrinní nádor charakterizovaný časnými a četnými metastázami, které vyžadují rychlou léčbu, jinak přežití nemocných je v řádu týdnů až měsíců. I přes pokrok v oblasti klinické onkologie v posledních 20 letech se však léčba SCLC nijak zvlášt neposouvala. V posledních letech nám daly jistou naději probíhající studie s imunoterapií a rok 2022 se stal zlomovým i po stránce úhrady imunoterapie. Naděje se upíná tedy i tímto směrem, nicméně SCLC zůstává chorobou se špatnou prognózou.