Axiální spondyloatritidy – aktuální klasifikační kritéria a léčebné přístupy

Axiální spondyloatritidy (axSpA) jsou chronická zánětlivá onemocnění, která typicky postihují axiální skelet (spondylitida), SI klouby (sakroileitida) a dále periferní klouby (artritidy) a další struktury – enteze (entezitida), daktylitida. Extraskeletální manifestace zahrnují akutní přední uveitidy, psoriázu a idiopatické střevní záněty. Společným znakem SpA je také nepřítomnost revmatoidních faktorů, různě silně vyjádřená přítomnost antigenu HLA-B27, familiární výskyt a vztah k infekci, který je jasný zejména u reaktivních artritid.

Systémový lupus erythematodes: Nové doporučení pro terapii EULAR 2023

Systémový lupus erythematodes (SLE) je chronické multiorgánové autoimunitní zánětlivé onemocnění spojené se zvýšenou morbiditou a mortalitou nemocných. SLE je spojen s deregulací imunitního systému vedoucí k perzistenci chronického zánětu vedoucího k orgánovému poškození. Vzhledem k velmi heterogenním manifestacím a průběhu představuje diagnostika a terapie SLE stále jistou výzvu. Aktualizovaná klasifikační kritéria EULAR/ACR z roku 2019 byla vypracována pro včasnou diagnostiku nemocných, a tím i zahájení terapie. Článek je zaměřen na stručný přehled klasifikačních kritérií a recentních doporučení pro terapii SLE.

Psoriatická artritida – nemoc mnoha tváří

Předmětem přehledového článku je prezentace psoriatické artritidy jako heterogenního systémového onemocnění, které spolu se skeletem a kůží postihuje i oči a střevní sliznici. Kromě toho jsou velmi časté komorbidity, z nichž nejvýznamnější je zvýšené kardiovaskulární riziko. Jsou uvedeny jednotlivé klinické obrazy a klasifikační schéma pro psoriatickou artritidu a algoritmy současné léčby, které vycházejí z Doporučení České revmatologické společnosti publikované v loňském roce.

Inhibitory JAK a otázka jejich bezpečnosti

Takzvané Janusovy kinázy jsou tyrosinproteinkinázy, které se vážou na transmembránové cytokinové receptory typu 1 a typu 2 a zprostředkovávají buněčné odpovědi na četné cytokiny a růstové faktory; tyto mediátory jsou důležité v imunitní obraně a imunitou zprostředkovaných onemocněních. Účinnostně bezpečnostní profil inhibitorů Janusových kináz, je z pohledu aktuálních doporučení příznivý, současně je třeba respektovat individuální stav pacientů. Tento postup koresponduje s konceptem personalizované medicíny. Následující text je tedy zaměřen na eliminaci možných rizik. 

Léčba bolesti v revmatologii

Bolest je jednou z nejčastěji hlášených potíží u pacientů s revmatickým onemocněním. Studie ukázaly, že většina pacientů vnímá bolest jako hlavní problém své nemoci a její zmírnění je pro ně nejyyšší prioritou. U revmatologických pacientů je velkým problémem chronizace bolesti, která může přetrvávat i u těch, kteří dosáhli adekvátní kontroly nad základním onemocněním. Chronická bolest často vede k poruchám spánku, nálady, depresi a úzkosti.

Současný stav léčby revmatoidní artritidy

Revmatoidní artritida je nejčastější autoimunitní onemocnění postihující pohybový aparát polyartritidou a projevující se četnými mimokloubními manifestacemi. V posledních více než 20 letech se léčebný repertoár rozrostl o několik cíleně působících přípravků, konkrétně biologických léků zasahujících proti cytokinům nebo imunitním buňkám, ale také na úrovni nitrobuněčné signalizace. Změnily se terapeutické strategie, kdy bez ohledu na použitý lék platí, že by měla být léčba nasazena co nejdříve od prvních příznaků nemoci a měla by být vedena k cíli.

Sekukinumab v léčbě spondyloartritid

Předmětem článku je zhodnocení účinnosti a bezpečnosti IL-17A inhibitoru sekukinumabu ve skupině spondyloartritid, konkrétně u ankylozující spondylitidy (AS), non radiografické axiální spondyloartritidy (axSpA) a psoriatické artritidy (PsA). U každé klinické jednotky je stručně podán popis konvenční i biologické léčby, jak je rozebírána evidence o účinnosti sekukinumabu u jednotlivých diagnóz, a to v randomizovaných, kontrolovaných studiích a jejich otevřených extenzích. Dále pak jsou prezentovány výsledky kohortových studií a registrů včetně českého národního registru ATTRA.

Stillova nemoc – co je nového v léčbě

Stillova choroba se začátkem v dospělosti patří mezi polygenně podmíněná autoinflamatorní onemocnění charakterizovaná recidivujícími horečkami, typickými kožními projevy, bolestmi svalů a kloubů, lymfadenopatií a hepatosplenomegalií. Možným rizikem je rozvoj život ohrožujících komplikací, jako je syndrom aktivovaných makrofágů nebo sekundární amyloidóza orgánu. V následujícím textu jsou popsány informace týkající se současné farmakoterapie a novinek v léčbě tohoto onemocnění.