Betablokátory se podávají u celé řady kardiovaskulárních onemocnění – od arteriální hypertenze až po srdeční selhání. V posledních letech byly publikovány analýzy a informace, které v některých indikacích roli betablokátorů zpochybňují. Aktuálně je ale patrná jistá rehabilitace betablokátorů. Podávám aktuální pohled na problematiku použití betablokátorů v léčbě arteriální hypertenze.
Problematikou kardiovaskulárního rizika u pacientů s metabolickými poruchami se zabýval další webinář z cyklu Cardio Academy 2023 pořádaný společností Sanofi, který byl živě odvysílán 19. dubna 2023. Předsedajícím byl tentokrát prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z Centra preventivní kardiologie 1. LF UK a VFN v Praze. Přinášíme výběr nejdůležitějších poznatků, které zazněly na této akci.
Familiární hypercholesterolemie je poruchou autozomálně dominantní (výjimečně recesivní), jedná se o vrozenou poruchu jednoho ze tří základních genů, které se zásadně uplatňují v metabolizmu low density cholesterolu (LDL-c). V důsledku této poruchy dochází k významnému zvýšení hladiny LDL-c v krvi, což vede k ukládání lipidových částic do stěn tepen a k urychlení manifestace aterosklerotického procesu.
I letos se můžete těšit na pokračování cyklu webinářů Cardio Academy, o nichž jsme vás na stránkách časopisu Profi Medicína informovali v průběhu loňského roku. Problematika kardiovaskulární prevence a související témata jsou zde nahlížena jak z multidisciplinárního, tak z úzce specializovaného pohledu. V aktuálním příspěvku přinášíme souhrn nejdůležitějších poznatků, které zazněly na březnovém webináři zaměřeném na benefity moderních hypolipidemik. Pořadatelem vzdělávacího cyklu je II. interní klinika VFN v Praze, partnerem akcí společnost Sanofi.
Kardiovaskulárních onemocnění na podkladě aterosklerózy jsou i přes klesající incidenci nejčastější příčinou úmrtí v průmyslově vyspělých zemích. Zásadní úlohu v rozvoji aterosklerózy mají její rizikové faktory. Aktuálně doporučovaný management pacienta s rizikovými faktory aterosklerózy je popsán v doporučených postupech pro kardiovaskulární prevenci, z nichž dominantně předkládaný souhrn čerpá. Zásadní roli hraje zhodnocení rizikových faktorů jedince do celkového kardiovaskulárního rizika, od kterého se poté odvíjí doporučení stran režimových opatření a farmakologické léčby jednotlivých rizikových faktorů. Cílem nastavených opatření je dosáhnout optimální kontroly přítomných rizikových faktorů, a tím redukovat celkového kardiovaskulární
riziko.
Jedním z diskutovaných témat na kardiologických fórech je sekundární kardiovaskulární prevence a benefit intenzivní hypolipidemické léčby. Věnovalo se mu i satelitní sympozium společnosti Sanofi na XXXI. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který proběhl 15. května v Brně. Přinášíme souhrn poznatků ze dvou příspěvků tohoto odborného bloku.
Proprotein konvertáza subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9) je důležitou bílkovinou v metabolizmu LDL cholesterolu. Má zásadní význam v procesu degradace LDL receptoru. Ačkoliv byl význam PCSK9 objeven relativně nedávno, dnes už představuje inhibice PCSK9 nezastupitelný terapeutický prostředek v léčbě zvýšených koncentrací LDL cholesterolu. Mezi účinné sloučeniny, které patří do skupiny inhibitorů PCSK9, řadíme alirokumab (Praluent) a evolokumab (Repatha). Dostupná data z klinických studií poukazují na to, že PCSK9 inhibitory představují novou cestu v léčbě dyslipidemií a s ní asociovaných kardiovaskulárních onemocnění nejen u pacientů v sekundární prevenci, ale také u pacientů s familiární hypercholesterolemií.
Poslední ze série loňských webinářů Sanofi Cardio Academy se ohlédl za rokem 2022. Odborníci se v něm zaměřili na kontroverzní otázky současných guidelines, specifické situace v léčbě dyslipidemie, důležitá témata sekundární kardiovaskulární prevence či postavení lipoproteinů v současné lipidologii. Předsedajícím odborného bloku byl prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN Praha.
Spironolakton, užívaný od šedesátých letech 20. století, má nezastupitelné místo v léčbě arteriální hypertenze, a to především v terapii rezistentní hypertenze a primárního aldosteronizmu. Má předvídatelné nežádoucí účinky, které jsou závislé na dávce. Během léčby jsou nutné pravidelné kontroly renálních testů a mineralogramu.
Podle klasických představ všechny účinky angiotenzinu II na cílové tkáně vznikaly působením na jediný typ receptoru. Situace se změnila v 80. letech, kdy byla na trh uvedena řada vysoce specifických ligandů pro receptory angiotenzinu II, pomocí kterých se podařilo identifikovat dva hlavní typy receptorů pro angiotenzin II (AT1 a AT2). Homologie se z molekulárního hlediska pohybuje pouze kolem 32–34 %.