Inhibitory proprotein konvertázy subtilizin-kexin 9 patří mezi moderní hypolipidemika. Mohou být předepsány za dodržení kritérií úhrady u pacientů s heterozygotní familiární hypercholesterolemií a u pacientů v sekundární prevenci aterosklerotických vaskulárních onemocnění.
Transthyretinová amyloidóza vzniká ukládáním patologické molekuly transthyretinu do různých tkání. Transthyretin je molekula monotetrameru, která je fyziologicky produkovaná v játrech a slouží jako transportér pro tyroxin a je součástí molekuly retinol vázajícího proteinu (dříve se tato molekula nazývala prealbumin). Mutací dojde k destabilizaci tetramerové struktury, molekula je náchylná k rozpadu, při kterém vznikají monomery a oligomery. Tyto menší molekuly se formulují do řetězců, které se ukládají do různých tkání, mimo jiné i do extracelulární hmoty myokardu. Cílem tafamidisu je stabilizace molekuly transthyretinu, aby byla zachována struktura tetrameru. Tím zabraňuje vzniku nových amyloidových fibril a zastaví progresi onemocnění.
Srdeční selhání je medicínským i populačním problémem. Jedná se o závažné a život ohrožující onemocnění, které je charakterizováno významnou morbiditou a mortalitou, snížením funkční kapacity a kvality života a v neposlední řadě přináší značnou ekonomickou zátěž pro zdravotní a sociální systém. Přístup k farmakoterapii srdečního selhání v praxi vychází z doporučených postupů pro péči o pacienty s akutním a chronickým srdečním selháním.
Arteriální hypertenze (AH) je velice časté onemocnění v dospělé populaci. Její přítomnost je významným rizikem pro vznik a progresi řady kardiovaskulárních onemocnění. Nicméně i ostatní orgánové soustavy mohou jí mohou být poškozeny. Cílem léčby je dosažení cílových hodnot krevního tlaku podáváním antihypertenzní medikace. Správná léčba vysokého krevního tlaku je důležitá i v případě přítomnosti srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí a u nemocných s fibrilací síní.
Dyslipidemie je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů aterosklerotických vaskulárních onemocnění (ASKVO). Základem hypolipidemické léčby jsou krom režimových opatření statiny. Další možností farmakoterapie je ezetimib. Fibráty zůstávají vyhrazeny zejména pro pacienty s hypetriglyceridemií. Více prostoru díky rozšíření možností preskripce dostávají biologická léčba a inklisiran. Novým hypolipidemikem je kyselina bempedoová.
Stále platí, že za arteriální hypertenzi označujeme opakované zvýšení krevního tlaku (TK) ≥ 140/90 mm Hg naměřené minimálně při 2 různých návštěvách. Vztah mezi hodnotou TK, kardiovaskulárními, renálními nemocemi byl opakovaně prokázán a zde se ukazuje, že největší profit by přinesl systolický TK cca 115 a diastolický pod 75 mm Hg. Léčba arteriální hypertenze musí být komplexní, to znamená, že své místo mají nefarmakologická, režimová opatření a farmakologická léčba. Léčba hypertenze snižuje zejména výskyt cévní mozkové příhody, srdečního selhání, ischemické choroby srdeční, renálního selhání a fibrilace síní.
Chronické srdeční selhání je klinický syndrom charakterizovaný typickými symptomy a známkami. Mortalita na srdeční selhání je vysoká a kvalita života pacientů není v mnoha případech dostatečná. Potěšující jsou nové a stále se vyvíjející možnosti farmakologické i nefarmakologické léčby. V srpnu 2023 byla publikována zatím poslední odborná doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro léčbu srdečního selhání. Pacienti se srdečním selháním jsou děleni podle ejekční frakce do skupiny se sníženou, mírně sníženou a zachovanou ejekční frakcí. Novou lékovou skupinou indikovanou bez rozdílu ejekční frakce s cílem snížení morbidity a mortality a zlepšení kvality života jsou inhibitory SGLT2 – glifloziny.
Hlavním úkolem praktického lékaře je prevence. Kromě provádění všeobecných preventivních prohlídek k tomu patří i stanovení kardiovaskulárního rizika pro asymptomatické osoby (algoritmy SCORE2, SCORE2-OP – starší osoby) pro desetiletou pravděpodobnost vzniku fatální a nefatální kardiovaskulární příhody. Je potřebná mezioborová spolupráce s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků, a zajistit tak pacientovi co nejvíce let strávených ve zdraví.
Diabetes mellitus 2. typu a kardiovaskulární onemocnění jsou bezesporu diagnózy, jejichž relativní i absolutní nárůst v posledních letech pozorujeme v každodenní praxi. Pacienti s diabetem jsou ve vyšší míře ohroženi vznikem srdečního selhání, ischemické choroby srdeční, fibrilace síní a mozkové mrtvice. Nové poznatky jak z oblasti prevence, tak terapie dávají naději na lepší kvalitu života pro naše pacienty.
Diagnostika a léčba srdečního selhání urazila v posledních třech dekádách obrovský kus cesty. Díky kvalitním a precizním studiím provedeným na velkých souborech pacientů nyní dokážeme ušít léčbu konkrétního pacienta doslova na míru. Tento přístup, který má jednoznačně oporu v datech, nicméně klade velké nároky na erudici lékařů a také na čas věnovaný pacientům nejen v kardiologických ambulancích.