Léčba dyslipidemií

Dyslipidemie je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů aterosklerotických vaskulárních onemocnění (ASKVO). Základem hypolipidemické léčby jsou krom režimových opatření statiny. Další možností farmakoterapie je ezetimib. Fibráty zůstávají vyhrazeny zejména pro pacienty s hypetriglyceridemií. Více prostoru díky rozšíření možností preskripce dostávají biologická léčba a inklisiran. Novým hypolipidemikem je kyselina bempedoová.

Moderní léčba hypertenze a její role ve specifických diagnózách

Stále platí, že za arteriální hypertenzi označujeme opakované zvýšení krevního tlaku (TK) ≥ 140/90 mm Hg naměřené minimálně při 2 různých návštěvách. Vztah mezi hodnotou TK, kardiovaskulárními, renálními nemocemi byl opakovaně prokázán a zde se ukazuje, že největší profit by přinesl systolický TK cca 115 a diastolický pod 75 mm Hg.  Léčba arteriální hypertenze musí být komplexní, to znamená, že své místo mají nefarmakologická, režimová opatření a farmakologická léčba. Léčba hypertenze snižuje zejména výskyt cévní mozkové příhody, srdečního selhání, ischemické choroby srdeční, renálního selhání a fibrilace síní.

ESC 2023 – nové doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání

Chronické srdeční selhání je klinický syndrom charakterizovaný typickými symptomy a známkami. Mortalita na srdeční selhání je vysoká a kvalita života pacientů není v mnoha případech dostatečná. Potěšující jsou nové a stále se vyvíjející možnosti farmakologické i nefarmakologické léčby. V srpnu 2023 byla publikována zatím poslední odborná doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro léčbu srdečního selhání. Pacienti se srdečním selháním jsou děleni podle ejekční frakce do skupiny se sníženou, mírně sníženou a zachovanou ejekční frakcí. Novou lékovou skupinou indikovanou bez rozdílu ejekční frakce s cílem snížení morbidity a mortality a zlepšení kvality života jsou inhibitory SGLT2 – glifloziny.

Kardiologický pacient v ordinaci praktického lékaře

Hlavním úkolem praktického lékaře je prevence. Kromě provádění všeobecných preventivních prohlídek k tomu patří i stanovení kardiovaskulárního rizika pro asymptomatické osoby (algoritmy SCORE2, SCORE2-OP – starší osoby) pro desetiletou pravděpodobnost vzniku fatální a nefatální kardiovaskulární příhody. Je potřebná mezioborová spolupráce s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků, a zajistit tak pacientovi co nejvíce let strávených ve zdraví.

Péče o diabetiky na kardiologickém pracovišti

Diabetes mellitus 2. typu a kardiovaskulární onemocnění jsou bezesporu diagnózy, jejichž relativní i absolutní nárůst v posledních letech pozorujeme v každodenní praxi. Pacienti s diabetem jsou ve vyšší míře ohroženi vznikem srdečního selhání, ischemické choroby srdeční, fibrilace síní a mozkové mrtvice. Nové poznatky jak z oblasti prevence, tak terapie dávají naději na lepší kvalitu života pro naše pacienty.

Léčba srdečního selhání v roce 2023

Diagnostika a léčba srdečního selhání urazila v posledních třech dekádách obrovský kus cesty. Díky kvalitním a precizním studiím provedeným na velkých souborech pacientů nyní dokážeme ušít léčbu konkrétního pacienta doslova na míru. Tento přístup, který má jednoznačně oporu v datech, nicméně klade velké nároky na erudici lékařů a také na čas věnovaný pacientům nejen v kardiologických ambulancích.

Terapie srdečního selhání u pacientů s diabetes mellitus

Diabetes mellitus a srdeční selhání mají vysokou prevalenci a v dospělé populaci jsou vzájemnými rizikovými faktory. Léčba diabetiků se srdečním selháním není v zásadních bodech odlišná od léčby pacientů se srdečním selháním bez diabetu. Některé body je však nutné mít na paměti. Rovněž hypoglykemická terapie diabetu u pacientů se srdečním selháním může mít své odlišnosti oproti pacientům bez přítomnosti kardiovaskulárních komplikací. V tomto roce byla prezentována nová evropská doporučení pro léčbu pacientů s diabetes mellitus a kardiovaskulárními onemocněními.

Pacient s vysokým KV rizikem v mezioborové péči: nové poznatky i osvědčené postupy

Mezioborový pohled na management pacienta s aterosklerotickým onemocněním byl tématem 3. části letošního cyklu virtuálních seminářů Cardio Academy, pořádané II. interní klinikou 1. LF UK a VFN v Praze. Přednášející tentokrát seznámili účastníky s novinkami ze sjezdu ACC 2023, představili management pacienta po AKS z pohledu intervenční kardiologie a připomenuli specifika a význam terapie u pacientů s familiární hypercholesterolemií. Vzdělávací cyklus podporuje společnost Sanofi, odborným garantem webinářů je prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

Akutní infarkt myokardu u mladších mužů

Akutní infarkt myokardu je závažnou, život ohrožující formou akutní ischemické choroby srdeční. Z patologického pojetí je charakterizován jako odumření buněk srdečního svalu v důsledku dlouhodobého nedostatečného zásobení myokardu krví. Nejčastější příčinou je aterosklerotické postižení koronárních tepen s destabilizací a rupturou nestabilního koronárního plátu a následnou trombózou, která vede k obstrukci postižené koronární tepny a ischemii v jejím povodí. Jde o velmi závažné, onemocnění, při kterém dochází k nedokrvení určité části srdečního svalu a nemocný je ohrožen na životě. Včasná léčba zlepšuje prognózu nemocných. Pokud není do dvou hodin obnovena recirkulace, dochází postupně ke vzniku nekrózy a mohou nastat závažné komplikace.

Jak zlepšit osud pacientů po AKS

V pořadí sedmé pokračování z cyklu virtuálních webinářů Sanofi Cardio Academy se zaměřilo na možnosti zlepšené prognózy pacientů po akutním koronárním syndromu. Předsedajícím tohoto listopadového odborného bloku byl doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI, přednosta Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno.