Hlavním úkolem praktického lékaře je prevence. Kromě provádění všeobecných preventivních prohlídek k tomu patří i stanovení kardiovaskulárního rizika pro asymptomatické osoby (algoritmy SCORE2, SCORE2-OP – starší osoby) pro desetiletou pravděpodobnost vzniku fatální a nefatální kardiovaskulární příhody. Je potřebná mezioborová spolupráce s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků, a zajistit tak pacientovi co nejvíce let strávených ve zdraví.
Nemoci kardiovaskulárního (KV) systému představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí. Česká republika není v tomto případě výjimkou a počet zemřelých na onemocnění tohoto systému tvoří každoročně polovinu ze všech úmrtí. Péče o chronicky nemocné kardiologické pacienty je denním chlebem jak kardiologů, tak všeobecných praktických lékařů. Mezi hlavní úkoly praktického lékaře v této problematice patří prevence. U všech našich pacientů se snažíme podporovat zdravý životní styl a snažíme se motivovat k dodržování léčebného režimu chronických onemocnění.
Zdroje doporučení pro praktické lékaře
Praktiční lékaři se řídí aktuální verzí vyhlášky č. 70/2012 Sb. Ministerstva zdravotnictví ČR o preventivních prohlídkách a dále poslední verzí doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2021.
Všeobecná preventivní prohlídka
Z četných úkolů prováděných během všeobecné preventivní prohlídky jsou níže uvedeny úkoly související s prevencí a sledováním kardiologických onemocnění. Všeobecná preventivní prohlídka se provádí vždy jednou za 2 roky.
Obsahem preventivní prohlídky související s kardiovaskulárním systémem jsou podle vyhlášky následující kroky:
- doplnění anamnézy včetně sociální se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika; v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na výskyt KV a plicních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolizmu tuků a nádorových onemocnění a na výskyt závislostí;
- kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti a orientačního vyšetření zraku a sluchu; součástí všeobecné preventivní prohlídky je i onkologická prevence;
- laboratorní vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, LDL cholesterolu a triacylglycerolů, a to při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku;
- laboratorní vyšetření glykemie při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30 letech věku a od 40 let věku ve dvouletých intervalech od posledního vyšetření;
- laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo KV komplikacemi od 50 let věku ve čtyřletých intervalech;
- vyšetření EKG ve 40 letech věku, dále pak ve čtyřletých intervalech.
Stanovení kardiovaskulárního rizika pro asymptomatické osoby
Doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2021 popisují na důkazech založené skórovací systémy pro hodnocení rizika, strategie péče a cíle léčby u osob s rizikem KV onemocnění, včetně pacientů s prokázaným onemocněním ASKVO, diabetes mellitus, chronickým onemocněním ledvin, familiární hypercholesterolemií a u zdánlivě zdravých jedinců. KV prevence má být zahájena u všech jedinců již od 40. roku života.
Na individuální úrovni to znamená především stanovení rizika KV onemocnění způsobených aterosklerózu a z toho vyplývá následná intervence ovlivnitelných rizikových faktorů.
Nejdůležitější je stanovení KV rizika pro asymptomatické osoby (algoritmy SCORE2, SCORE2-OP – starší osoby) pro desetiletou pravděpodobnost vzniku fatální a nefatální KV příhody. K výpočtu rizika slouží hlavní rizikové faktory (systolický krevní tlak, rozdělení podle věku, pohlaví, kouření vs. nekouření), jako lipidový parametr se nově objevuje non-HDL cholesterol (vyjadřuje sumu cholesterolu obsaženého ve všech potenciálně aterogenních lipoproteinových částicích – LDL, IDL, VLDL a zbytcích chylomikronů), který poskytuje přesnější odhad než dříve používaný celkový cholesterol. Stanovení této hodnoty lze požadovat po odběrové laboratoři k usnadnění kalkulace rizika. Tento parametr je samozřejmě možné také získat jednoduchým výpočtem: S_non HDL cholesterol = S_cholesterol – S_HDL cholesterol. Hodnotu rizika si může vypočítat každý lékař podle tabulek, ale je dnes možné i využít elektronické kalkulátory rizika, například aplikaci Mediately.
Závěr
Při léčbě a hodnocení jednotlivých rizikových faktorů se řídíme doporučenými diagnostickými a terapeutickými postupy Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Je potřebná mezioborová spolupráce s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků. Intenzivní spolupráce SVL ČLS JEP a České kardiologické společnosti vede ke stanovení ambiciózního cíle snížit kardiovaskulární mortalitu v ČR o 5 % v příštích deseti letech.
Je nutné zohlednit jedinečnost každého našeho pacienta a přizpůsobit terapii tak, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků, a ovlivnit tak pozitivně jeho prognózu a léta strávená ve zdraví.
MUDr. Hana Matějková
MUDr. Jitka Havlová, Ordinace VPL, Praha – Uhříněves