Standard péče o pacienty s metastatickým hormonálně senzitivním karcinomem prostaty – dvojkombinace nebo trojkombinace?

Na letošním, v pořadí už 15. ročníku mezioborového onkologického kolokvia PragueONCO se v rámci uroonkologické sekce zabýval prof. MUDr. Gero Kramer, z oddělení urologie University Hospital Vienna, léčbou metastatického hormonálně senzitivního karcinomu prostaty. Autor sdělení se zaměřil zejména na volbu terapeutických přístupů pomocí dvojkombinace nebo trojkombinace léčiv.

Neoadjuvantní a adjuvantní léčba uroteliálního karcinomu – současnost a budoucnost

Uroteliální karcinom nejčastěji postihuje močový měchýř, jeho výskyt v horních cestách močových je relativně vzácný. Po absolvování radikální terapie zůstává riziko rekurence uroteliálního karcinomu vysoké. Výsledky operačního zákroku a perioperační terapie jsou omezené, navíc u řady nemocných není možné podat neoadjuvantní chemoterapii a alternativní léčba v současné době neexistuje.

Léčba kolorektálního karcinomu v éře biomarkerů – co bude dál?

Vysoká heterogenita kolorektálního karcinomu (CRC), odhalená molekulárním testováním, ukázala nové příležitosti léčby obtížně léčitelných molekulárních forem CRC. Významný je rozvoj biomarkery řízené cílené terapie, která určuje typ léčby v daném subtypu a stadiu onemocnění.

Karcinom endometria – nové léčebné možnosti

K nejčastějším gynekologickým nádorům patří nádory dělohy. Dlouhá léta byly považovány za nádory, které byly většinou diagnostikovány v počátečním stadiu, léčeny operací – hysterektomií, eventuálně radioterapií, a byly považovány za onemocnění s dobrou prognózou. S hlubším poznáním onemocnění včetně molekulární podstaty se tato představa zkomplikovala. V poslední době se stává karcinom endometria svou podstatou zajímavým onemocněním s dosud nečekanými léčebnými možnostmi.

Léčba a novinky u nádorů ledvin a močového měchýře

Léčba nádorů ledvin a močového měchýře v současné době vyžaduje úzkou spolupráci mezi různými obory, zejména urology a onkology. Vývoj a zavádění nových metod jsou v současnosti velmi rychlé. Jednotlivé léčebné modality se často používají současně nebo sekvenčně. K řešení nežádoucích účinků je potřebná také spolupráce s interními obory, nefrology, endokrinology či dermatology.

Karcinom prostaty a PARP inhibitory

Zhoubný novotvar prostaty je řazen do skupiny civilizačních chorob. Spolu s karcinomem prsu u žen patří k tzv. hormonálně senzitivním nádorům. Přestože zhoubné nádory prostaty nebývají agresivní a lze je dobře léčit, zemře na ně každý pátý muž. Dáno je to především pozdním odhalením nemoci. Terapie by měla být doporučena multidisciplinárním týmem. K léčebným modalitám patří obecně radioterapie, chirurgická léčba, hormonální terapie a chemoterapie. U vybraných nemocných může být zvolen přístup aktivního sledování nebo pečlivého vyčkávání. 

Karcinom vaječníku

Ovariální karcinom tvoří pouze 5 % všech karcinomů u žen. Ročně je na celém světě diagnostikován u přibližně 295 000 žen. V Česku je nárůst nových případů přibližně 1 000 za rok. Ovariální karcinomy zaujímají dlouhodobě první místo v úmrtnosti na gynekologické nádory. Kvůli příznakům se rakovina vaječníků často nazývá „syndrom malé sukně“. Pro nenápadnost nemoci je většina pacientek diagnostikována v pozdním stadiu, které výrazně zhoršuje prognózu nemoci. Doba do progrese se pohybuje mezi 16–22 měsíci, medián celkového přežití je 2–4 roky a pětileté přežití nedosahuje 30 %. Jde sice o nádor chemosenzitivní, ale ne chemokurabilní a základem léčby zůstává léčba chirurgická.

Metastatický hormonálně senzitivní karcinom – máme ten správný pohled na léčbu?

Metastatický karcinom prostaty je nevyléčitelné onemocnění, přesto u řady pacientů s chronickým průběhem. Androgen deprivační terapie (ADT), ať už chirurgická, kdy provedeme orchiektomii, nebo farmakologická s využitím agonistů nebo antagonistů luteizační hormon uvolňujícího hormonu, je základním přístupem k léčbě metastatického karcinomu prostaty. Má však i své nežádoucí účinky, které zahrnují zejména sexuální dysfunkci, flusch, kardiovaskulární onemocnění, diabetes, zhoršení kognitivních funkcí či snížení minerální kostní denzity. Ačkoli bylo použití intermitentní ADT spojeno s mírně lepším profilem vedlejších účinků a kvalitou života ve srovnání s kontinuální ADT, obecně se u metastatického karcinomu prostaty intermitentní aplikace nedoporučuje.

Současné možnosti léčby karcinomu plic

Léčba bronchogenního karcinomu zaznamenala v posledních letech výrazný pokrok. U nemalobuněčného karcinomu plic je to díky rozšiřujícím se možnostem cílené léčby a imunoonkoterapii. Tyto léčebné modality se nyní uplatňují i v léčbě časných, resekabilních nádorů ve snaze zabránit recidivám i po radikální operaci. Také v léčbě malobuněčného karcinomu plic je u extenzivního stadia standardem léčby imunoterapie + chemoterapie.