Hepatocelulární karcinom
V případě hepatocelulárního karcinomu jde o jeden z mála nádorů, u kterého známe v 95 % etiologii, kterou … Přečíst
V případě hepatocelulárního karcinomu jde o jeden z mála nádorů, u kterého známe v 95 % etiologii, kterou … Přečíst
Cílem práce je prezentace méně obvyklé příčiny hyperaktivního močového měchýře – nádoru močového měchýře. Základem úspěšné léčby je důkladná diferenciální diagnostika a včasné rozpoznání méně obvyklých příčin onemocnění.
Inkontinence moči u žen zdaleka nepředstavuje jednu nozologickou jednotku, z čehož plyne i rozdílnost léčby jednotlivých typů inkontinence. V současnosti nejen hyperaktivní močový měchýř léčený konzervativně, ale i cílená operační léčba stresové inkontinence moči mohou úspěšně probíhat ve zcela ambulantním prostředí bez nutnosti celkové anestezie či hospitalizace.
Asthma bronchiale je chronické zánětlivě alergické onemocnění dýchacích cest. Charakteristické je obstrukční ventilační poruchou, která … Přečíst
První perorální terapií hrazenou pro sekundárně progresivní roztroušenou sklerózu v ČR je siponimod. Jedná se o … Přečíst
V posledních letech dochází v možnostech léčby roztroušené sklerózy k významnému pokroku. Kromě nových léčiv … Přečíst
Článek je aktuální v momentu sepsání včetně léčebných možností biologickými preparáty a respektuje nastavení aktuálních pravidel … Přečíst
Povrchové mykózy na kůži mají rozmanitý klinický obraz, jejich vznik je častější ve vlhkém a teplém prostředí, typicky při nadměrném pocení, které pacienty provází především v letních měsících. Mezi nejčastější původce plísňových onemocnění na kůži patří Trichophyton rubrum, Candida albicans nebo Mallasezia furfur. Podle etiologie je rozdělujeme na dermatofytózy, kandidózy a keratomykózy.
Onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 je akutní infekční onemocnění, které způsobilo vznik celosvětové pandemie. Toto onemocnění je spojeno s hyperkoagulačním stavem, což pacienty predisponuje k trombózám v arteriálním a žilním řečišti. Tromboembolické komplikace signifikantně zvyšují mortalitu nemocných, proto je namístě věnovat jim patřičnou pozornost.
Lymfatická insuficience, jejímž jedním z pozdních klinických projevů je otok (lymfedém), je do značné míry zanedbávanou a podceňovanou nozologickou jednotkou. Od této skutečnosti se pak odvíjí problémy s diagnostikou časného stadia tohoto chronického progredujícího onemocnění. Farmakoterapie je metodou volby v časném stadiu lymfatické insuficience. V pokročilém stadiu, projevujícím se především lymfedémem, je destrukce lymfatických cév natolik závažná, že hlavním terapeutickým nástrojem je léčba fyzikální a farmakoterapie je léčbou podpůrnou.