Revmatologie

Aktuální léčba psoriatické artritidy

V souvislosti s pokrokem v poznání imunologických mechanizmů, které vedou ke vzniku psoriatické artritidy, se v posledních letech výrazně rozšířilo terapeutické armamentárium, které máme k dispozici, stejně jako se upřesnila strategie léčby. To vše umožňuje cílit léčbu podle jednotlivých klinických komponent, jež se podílejí na výsledném klinickém obrazu konkrétního pacienta (personalizovaná medicína).
Každý nově zaváděný lék prochází náročným systémem klinických hodnocení, ve kterých je sledován efekt léčby i její bezpečnost. V následujícím textu shrneme metody hodnocení aktivity onemocnění a odpovědi na léčbu, přehled farmak, která máme v současné době k dispozici, a nakonec strategii léčby.

Strategie farmakoterapie revmatoidní artritidy

Základem léčby revmatoidní artritidy jsou chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARD). Důležitá je časná diagnostika, okamžité zahájení léčby a využívání principu léčby k cíli, kterým je remise nebo alespoň dosažení nízké aktivity onemocnění, čehož lze dosáhnout pravidelným posuzováním aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů.

Stillova nemoc dospělých – diagnostika a léčba

Stillova nemoc dospělých se řadí mezi vzácné choroby. K jejím projevům patří vysoké horečky, muskuloskeletální postižení, kožní manifestace a vysoké počty leukocytů s převahou neutrofilů. Závažnou manifestací je syndrom aktivovaných makrofágů. Glukokortikoidy, methotrexát a inhibitory IL-1 a IL-6 představují základní kameny její léčby.

Terapie osteoartrózy

Osteoartróza (OA) je chronické progresivní muskuloskeletální onemocnění, které postihuje velkou část populace. Počty pacientů se symptomatickou OA stále narůstají. Terapie je kombinací nefarmakologických a farmakologických postupů. U pacientů s těžkou OA je indikována i chirurgická léčba.

Co je nového v léčbě spondyloartritid?

Spondyloartritidy (SpA) jsou zánětlivá, revmatická, progresivní onemocnění, která postihují páteřní struktury, periferní klouby, šlachové úpony a další perikloubní tkáně. Kromě těchto skeletálních projevů mají i časté extraskeletální manifestace, mezi něž patří akutní přední uveitidy, idiopatické střevní záněty a psoriáza. Vyskytují se také četné komorbidity. Ty jsou definovány jako projevy, které přímo s mechanizmem choroby nesouvisí, ale vyskytují se při SpA častěji než v běžné populaci. U SpA jsou nejčastější komorbidity častější infekce, osteoporóza, zvýšené kardiovaskulární riziko a onemocnění ledvin.