Axiální postižení, sakroilitida nebo spondylitida, bývá přítomno různou měrou u jednotlivých spondyloartritid (SpA). Léčba axiálního postižení má vést ke snížení aktivity onemocnění, zmírnění bolestí a ztuhlosti zad. K dispozici jsou farmakologické i nefarmakologické postupy. Z léčiv jsou doporučována nesteroidní antirevmatika, biologická nebo cílená syntetická chorobu modifikující léčiva.
Biologická léčba znamenala převrat v terapii nejčastějších revmatických zánětlivých nemocí, jako je revmatoidní artritida, axiální spondyloartritidy nebo psoriatická artritida. Kolem 60 % nemocných revmatoidní artritidou, u nichž selhala léčba standardními imunomodulancii, zareagovalo příznivě na podání anticytokinových biologických preparátů. K dalšímu pokroku došlo v posledních 10 letech, kdy byly do terapie revmatických chorob zavedeny nízkomolekulární látky cílené na přenos prozánětlivého signálu přes buněčnou stěnu blokádou enzymů Janus kináz.
V souvislosti s pokrokem v poznání imunologických mechanizmů, které vedou ke vzniku psoriatické artritidy, se v posledních letech výrazně rozšířilo terapeutické armamentárium, které máme k dispozici, stejně jako se upřesnila strategie léčby. To vše umožňuje cílit léčbu podle jednotlivých klinických komponent, jež se podílejí na výsledném klinickém obrazu konkrétního pacienta (personalizovaná medicína).
Každý nově zaváděný lék prochází náročným systémem klinických hodnocení, ve kterých je sledován efekt léčby i její bezpečnost. V následujícím textu shrneme metody hodnocení aktivity onemocnění a odpovědi na léčbu, přehled farmak, která máme v současné době k dispozici, a nakonec strategii léčby.
Základem léčby revmatoidní artritidy jsou chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARD). Důležitá je časná diagnostika, okamžité zahájení léčby a využívání principu léčby k cíli, kterým je remise nebo alespoň dosažení nízké aktivity onemocnění, čehož lze dosáhnout pravidelným posuzováním aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů.
Stillova nemoc dospělých se řadí mezi vzácné choroby. K jejím projevům patří vysoké horečky, muskuloskeletální postižení, kožní manifestace a vysoké počty leukocytů s převahou neutrofilů. Závažnou manifestací je syndrom aktivovaných makrofágů. Glukokortikoidy, methotrexát a inhibitory IL-1 a IL-6 představují základní kameny její léčby.
Osteoartróza (OA) je chronické progresivní muskuloskeletální onemocnění, které postihuje velkou část populace. Počty pacientů se symptomatickou OA stále narůstají. Terapie je kombinací nefarmakologických a farmakologických postupů. U pacientů s těžkou OA je indikována i chirurgická léčba.
Spondyloartritidy (SpA) jsou zánětlivá, revmatická, progresivní onemocnění, která postihují páteřní struktury, periferní klouby, šlachové úpony a další perikloubní tkáně. Kromě těchto skeletálních projevů mají i časté extraskeletální manifestace, mezi něž patří akutní přední uveitidy, idiopatické střevní záněty a psoriáza. Vyskytují se také četné komorbidity. Ty jsou definovány jako projevy, které přímo s mechanizmem choroby nesouvisí, ale vyskytují se při SpA častěji než v běžné populaci. U SpA jsou nejčastější komorbidity častější infekce, osteoporóza, zvýšené kardiovaskulární riziko a onemocnění ledvin.
Spondyloartritidy (SpA) představují skupinu zánětlivých revmatických onemocnění charakterizovanou postižením páteře (sakroiliitida, spondylitida), artritidou periferních kloubů … Přečíst
Léčebné možnosti pacientů s imunitně zprostředkovanými zánětlivými chorobami (immune-mediated inflamatory diseases – IMIDs), kam můžeme řadit … Přečíst
Spondyloartritida (SpA) je chronické zánětlivé revmatické onemocnění, které se projevuje postižením osového skeletu (sakroiliitidou, spondylitidou) … Přečíst