Psoriatická artritida – nemoc mnoha tváří

Předmětem přehledového článku je prezentace psoriatické artritidy jako heterogenního systémového onemocnění, které spolu se skeletem a kůží postihuje i oči a střevní sliznici. Kromě toho jsou velmi časté komorbidity, z nichž nejvýznamnější je zvýšené kardiovaskulární riziko. Jsou uvedeny jednotlivé klinické obrazy a klasifikační schéma pro psoriatickou artritidu a algoritmy současné léčby, které vycházejí z Doporučení České revmatologické společnosti publikované v loňském roce.

Karcinom vaječníku

Ovariální karcinom tvoří pouze 5 % všech karcinomů u žen. Ročně je na celém světě diagnostikován u přibližně 295 000 žen. V Česku je nárůst nových případů přibližně 1 000 za rok. Ovariální karcinomy zaujímají dlouhodobě první místo v úmrtnosti na gynekologické nádory. Kvůli příznakům se rakovina vaječníků často nazývá „syndrom malé sukně“. Pro nenápadnost nemoci je většina pacientek diagnostikována v pozdním stadiu, které výrazně zhoršuje prognózu nemoci. Doba do progrese se pohybuje mezi 16–22 měsíci, medián celkového přežití je 2–4 roky a pětileté přežití nedosahuje 30 %. Jde sice o nádor chemosenzitivní, ale ne chemokurabilní a základem léčby zůstává léčba chirurgická.

Metastatický hormonálně senzitivní karcinom – máme ten správný pohled na léčbu?

Metastatický karcinom prostaty je nevyléčitelné onemocnění, přesto u řady pacientů s chronickým průběhem. Androgen deprivační terapie (ADT), ať už chirurgická, kdy provedeme orchiektomii, nebo farmakologická s využitím agonistů nebo antagonistů luteizační hormon uvolňujícího hormonu, je základním přístupem k léčbě metastatického karcinomu prostaty. Má však i své nežádoucí účinky, které zahrnují zejména sexuální dysfunkci, flusch, kardiovaskulární onemocnění, diabetes, zhoršení kognitivních funkcí či snížení minerální kostní denzity. Ačkoli bylo použití intermitentní ADT spojeno s mírně lepším profilem vedlejších účinků a kvalitou života ve srovnání s kontinuální ADT, obecně se u metastatického karcinomu prostaty intermitentní aplikace nedoporučuje.

Současné možnosti léčby karcinomu plic

Léčba bronchogenního karcinomu zaznamenala v posledních letech výrazný pokrok. U nemalobuněčného karcinomu plic je to díky rozšiřujícím se možnostem cílené léčby a imunoonkoterapii. Tyto léčebné modality se nyní uplatňují i v léčbě časných, resekabilních nádorů ve snaze zabránit recidivám i po radikální operaci. Také v léčbě malobuněčného karcinomu plic je u extenzivního stadia standardem léčby imunoterapie + chemoterapie.

Imunoterapie v léčbě zhoubných nádorů hlavy a krku

Zavedení inhibitorů kontrolních bodů imunitní reakce zcela zásadně pozměnilo léčbu solidních nádorů. „Znovuobrození“ imunoterapie patří mezi největší události poslední doby. Imunoterapie se stala nepostradatelnou modalitou onkologické léčby s indikací napříč celým spektrem solidních nádorů. U pokročilých nebo metastazujících dlaždicobuněčných karcinomů oblasti hlavy a krku byla prokázána účinnost imunoterapie v klinických studiích. Přesná (precizní) imunoterapie je zatím iluzorní. Imunoterapie je sice účinná napříč solidními nádory, ale hrdlo účinnosti je poměrně úzké a dlouhotrvající léčebné odpovědi lze zatím dosáhnout u 20–30 % léčených pacientů. Limitací této inovované terapeutické modality je chybění prediktivních biomarkerů a imunomarkerů.

PARP inhibitory v léčbě karcinomu prostaty – olaparib

Kastračně rezistentní karcinom prostaty představuje poslední fázi tohoto onemocnění. Většina studií s novými preparáty systémové léčby směřuje do této oblasti. Kombinace hormonální léčby, nových antiandrogenů a PARP inhibitorů slibuje průlom v léčbě stadia karcinomu prostaty s nejhorší prognózou. Olaparib je v současnosti jediným PARP inhibitorem schváleným pro léčbu pokročilého karcinomu prostaty.

Léčba HIV v roce 2023

V léčbě infekce virem lidské imunodeficience bylo od 80. let dosaženo několika zlomových momentů, které vedly k významnému zlepšení prognózy HIV pozitivních pacientů a které v současné době otevírají diskuzi o některých základních principech kombinované antiretrovirové terapie a umožňují změnu náhledu na dlouhodobé cíle léčby HIV. Účelem článku je zprostředkovat čtenáři přehled současné léčby HIV v ČR a náhled dalšího vývoje.

Imunoterapie a její současný potenciál v onkologii

Imunoterapie se v poslední dekádě stala plnohodnotným pilířem onkologické léčby, který významně mění prognózu části onkologických pacientů. Po počáteční euforii, kdy odborná veřejnost měla pocit, že by se mohlo jednat o pomyslný „zlatý grál“ v léčbě prakticky všech onkologických onemocnění, se její role ustálila, jednotlivé indikace se postupně etablují a jsou definovány prediktivní znaky pro indikaci imunoterapie. Tak, jak se učíme vybrat nejvhodnější pacienty a nejvhodnější načasování, tak se i učíme rozpoznat a zvládat nežádoucí účinky této léčby. Článek prezentuje současné možnosti a vize imunoterapie v onkologii a výčet základních nežádoucích účinků.

Mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce v léčbě žilní insuficience

Chronická žilní insuficience zahrnuje pokročilejší stadia chronického žilního onemocnění a projevuje se otoky a kožními změnami až bércovým vředem. Terapie je komplexní a zahrnuje režimová opatření, kompresi, endovenózní či chirurgickou léčbu a farmakoterapii. Z venoaktivních léků má nejvíce důkazů o účinnosti mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (diosmin a směs flavonidů vyjádřená jako hesperidin). Ta je doporučována ve všech stadiích tohoto onemocnění.

Evropská společnost pro aterosklerózu se v letošním roce věnovala problematice dyslipidemií u žen

Dříve platilo, že ženy mají nižší kardiovaskulární (KV) riziko než muži; vždyť mužské pohlaví bylo zařazeno jako základní rizikový faktor pro infarkt myokardu spolu s věkem, kouřením, cholesterolem a krevním tlakem. Později bylo zjištěno, že ženy mají opravdu nižší KV riziko, ale pouze v produktivním věku. Po menopauze začínají dohánět muže a v 7. decenniu svým KV rizikem muže dokonce předstihnou.