Ostatní

Léčba ovariálního karcinomu

Zhoubné ovariální nádory patří k nádorům s nejhorší prognózou. Cca 75 % pacientek je diagnostikováno ve III. a IV. stadiu nemoci. Primární léčebnou modalitou je radikální chirurgický výkon, optimálně do nulového rezidua. Z chemoterapeutických režimů je základem kombinace paklitaxelu s platinovými deriváty. Biologická léčba bevacizumabem přinesla naději u žen s metastatickým, rekurentním či perzistentním karcinomem. Nejnovější terapie PARP inhibitory přináší výsledky zejména, ale nejen u pacientek s BRCA mutací.

Časný záchyt kastračně rezistentního karcinomu prostaty

Kastračně rezistentní karcinom prostaty představuje poslední fázi tohoto onemocnění s nejhorší prognózou. Časná identifikace tohoto stadia je nezbytná pro zahájení léčby moderními hormonálními preparáty. Oddálíme tím dobu do vzniku nových nebo progresi stávajících metastáz a prodloužíme nádorově specifické i celkové přežití.

Léčba chronického žilního onemocnění

Křečové žíly patří mezi onemocnění, které v současné době trápí asi třetinu dospělé populace, a podle některých průzkumů se různě velké varixy vyskytují dokonce až u poloviny osob starších 40 let. Jsou jedním z projevů onemocnění, které nazýváme chronické žilní onemocnění. Zejména pokročilá stadia onemocnění (kožní změny, zhojené nebo aktivní žilní bércové ulcerace) představují i socioekonomický problém s dlouhodobou a náročnou léčbou.  Správnou diagnostikou a cílenou konzervativní nebo chirurgickou léčbou lze však většinu projevů eliminovat a často i zabránit nejtěžším komplikacím.

Léčba neuropatické bolesti

Neuropatická bolest patří mezi jedny z nejhůře léčitelných bolestivých stavů. V terapii vstupují do popředí především léky ze skupin antikonvulziv, antidepresiv, opioidů se zvýšenou afinitou k neuropatické bolesti a poslední dobou i nové topické formy léčiv. Výskyt neuropatické bolesti se exponenciálně zvyšuje s věkem pacientů, zároveň se však i snižuje jejich tolerance k antineuropatické léčbě.

Rilmenidin v léčbě esenciální arteriální hypertenze

Esenciální arteriální hypertenze je v populaci vysoce prevalentní onemocnění vyžadující efektivní farmakologickou léčbu. Vedle antihypertenziv první linie je možné terapeuticky využívat i jiná antihypertenziva, včetně centrálně působících. V předloženém textu jsou pojednány základní vlastnosti převážně imidazolinového agonisty, rilmenidinu, s dokumentací jeho klinické účinnosti a bezpečnosti a s jeho postavením v nabízené paletě antihypertenziv.

Nimesulid jinak, než ho známe

Nimesulid je dnes v České republice jediným terapeuticky využívaným preferenčním inhibitorem cyklooxygenázy 2. V minulosti byla intenzivně diskutována otázka jeho bezpečnosti, zejména ve vztahu k jaternímu parenchymu a činnosti jater. Navzdory tomu zůstává poměr účinnosti a bezpečnosti pozitivní. Vysvětlením mohou být jeho specifika na úrovni vlastního mechanizmu účinku, která jsou pojednávána v textu.

Nové léky v terapii akutní myeloidní leukemie

Akutní myeloidní leukemie (AML) je kurativní onemocnění u pacientů, jejichž věk, komorbidity a performance umožňují podat intenzivní léčbu. Intenzivní chemoterapeutickou léčbou se rozumí kombinace antracyklinu a cytosinarabinosidu známá jako „3+7“. Přestože se tento režim v prakticky nezměněné podobě používá bezmála 50 let, prognóza intenzivně léčených pacientů s AML se v posledních dekádách mírně zlepšila. Není to zásluha účinnějších nebo cílenějších léků, ale pokroku na poli podpůrné léčby a molekulární biologie. Z „podpůrných“ léků je třeba zmínit především nová antibiotika, resp. antimykotika, která snížila riziko úmrtí na infekční komplikace. Pokroky v molekulární biologii umožnily stratifikovat pacienty a volit léčbu podle rizikovosti leukemie, ale také nemoc lépe monitorovat v průběhu léčby i po jejím ukončení.

Farmakoterapie syndromu hyperaktivního měchýře

Syndrom hyperaktivního močového měchýře je časté onemocnění v urologické praxi, vyskytuje se v každé věkové kategorii u obou pohlaví, včetně dětí. Charakterizují ho epizody silného nucení na močení (urgence), vysoká frekvence močení, nykturie a u větší části pacientů i urgentní inkontinence. Tato diagnóza má často negativní vliv na společenský, psychický, profesní i sexuální život pacienta. V následujícím textu jsou podrobně popsány informace týkající se současné farmakoterapie a novinek v léčbě tohoto onemocnění.

Léčba imunitně podmíněné trombotické trombocytopenické purpury

Trombotická trombocytopenická purpura je vzácné onemocnění charakterizované přítomností mikroangiopatické hemolytické anémie, trombocytopenie a ischemického postižení cílových orgánů. Pokud není onemocnění včas rozpoznáno a léčeno, je spojeno s vysokou mortalitou. V léčbě volíme kombinaci výměnné plazmaferézy, imunosupresivní terapie a kaplacizumabu.

Novinky v léčbě hereditárního angioedému

Hereditární angioedém je vzácné dědičné onemocnění, které se projevuje rekurentními otoky v různých lokalitách. Nejčastější příčinou je deficit C1 inhibitoru, jehož nedostatečná funkce vede k nadprodukci bradykininu. Léčba hereditárního angioedému s deficitem C1 inhibitoru vyžaduje specifickou terapii, která se v posledních letech rozšířila o řadu nových preparátů.