Ostatní

Význam transdermálních opiodů v léčbě bolesti

Transdermální náplasti jsou jednoduchou a pohodlnou aplikační formou léčiva, která zvyšuje compliance a zlepšuje kvalitu života pacienta. Umožňuje kontinuální podávání opioidů bez výrazných výkyvů sérové hladiny v léčbě chronické onkologické i neonkologické bolesti, a to i v případě gastrointestinálních obtíží či překážek. Výhodou je aplikace ve třídenních až sedmidenních intervalech podle produktu léčiva, která současně umožňuje kontinuální dodávku analgetika v rámci konceptu minimální efektivní analgetické koncentrace.

Léčba obézního hypertonika

Při léčbě obézního hypertonika lze dnes pozitivně ovlivnit krevní tlak i hmotnost moderními antiobezitiky. Správná volba antihypertenziv i vhodně ovlivňuje komorbidity, např. rizika diabetu, tendence k otokům i hypetrofie srdce. Volit vhodnou terapii by tak měli internisté, praktičtí lékaři i diabetologové a obezitologové.

Refluxní choroba jícnu, aktuální možnosti léčby

Gastroezofageální refluxní nemoc (GERD) je velmi časté a fenotypově různorodé onemocnění. Moderní léčba GERD se opírá o správné určení fenotypu nemoci. Článek velmi stručně shrnuje možnosti léčby GERD na úrovni režimových opatření, farmakoterapie, endoskopické terapie a chirurgických možností léčby. Zmíněna je i možnost fyzioterapie, psychoterapie a některé alternativní postupy.

Léčba pacienta se syndromem dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku patří mezi funkční poruchy trávicího traktu a je jednou z nejčastěji se vyskytujících nemocí této oblasti. Vzhledem k široké paletě forem a symptomů patří mezi onemocnění, kde je diagnostika velice obtížná. Vždy je zapotřebí vyloučit onemocnění organického původu.

Současný stav léčby pokročilého melanomu

Maligní melanom patří mezi zhoubné kožní nádory s největší úmrtností. Většina pacientů má stanovenu diagnózu ve fázi lokalizovaného stadia, které bývá velice úspěšně léčeno chirurgicky. Pokročilý melanom (metastazující neresekovatelný) je fáze onemocnění, kdy nádorové buňky unikají z imunologického dohledu, chirurgická léčba je neúčinná a ve většině případů i neproveditelná. V minulosti v léčbě pokročilého melanomu dominovala chemoterapie s nevalným efektem (dakarbazin, 5-flurouracil, vinka alkaloidy aj.). Revoluci v tomto odvětví způsobila imunoterapie, cílená léčba a kombinace těchto léčebných modalit.

Pokroky v terapii cystické fibrózy – aktuální možnosti léčby

Cystická fibróza je závažné, geneticky podmíněné, život limitující a s věkem progredující multiorgánové onemocnění, jehož prognóza se významně zlepšila objevením látek schopných přímo napravit funkci či množství defektního CFTR proteinu (transmembránového regulátoru vodivosti) a následným zavedením těchto modulátorů CFTR proteinu do klinické praxe.

Současné možnosti léčby pro pacienty s HIV

Počínaje rokem 1987 se léčebné strategie u onemocnění vyvolaného lidským virem imunodeficience (HIV) vyvíjely a měnily podle výsledků klinických studií. Od roku 1996 se používají kombinace antiretrovirotik, schopných zablokovat několik míst replikačního cyklu HIV. Včas zahájená léčba u vysoce adherentních jedinců umožňuje úpravu imunitních funkcí. V současné době se kvalita a délka života osob žijících s HIV blíží běžné populaci.

Současný stav léčby atopické dermatitidy dospělých

V článku je uveden přehled aktuálních léčebných postupů u atopické dermatitidy dospělých. Pro objasnění souvislostí jsou nastíněny jak etiopatogeneze nemoci, tak i současná diagnostická kritéria. Základem sdělení je problematika lokální i celkové terapie.

Kdy a proč myslet na hepatitidu C a jak ji léčit

Virus hepatitidy C byl objeven v roce 1989, testování protilátek u dárců krve bylo zahájeno v ČR v roce 1992. Již od počátku 90. let 20. století byla dostupná léčba (interferon, resp. pegylovaný interferon). Tyto varianty však byly málo účinné a byly doprovázeny četnými nežádoucími účinky, které velmi často vedly k ukončení terapie z důvodu intolerance pacientem. Zlom nastal v roce 2014, kdy se začala běžně používat tzv. přímo působící antivirotika, léky, které přímo blokují množení viru v jaterní buňce. Mají minimum nežádoucích účinků, které jsou navíc velice mírné.

Péče o pacienty s hereditárním angioedémem v České republice

Hereditární angioedém je autozomálně dominantně dědičné onemocnění charakterizované opakujícími se atakami potenciálně život ohrožujících nesvědivých otoků v dermis a v submukóze. Léčbu lze rozdělit na léčbu akutních atak a na profylaxi: krátkodobou (před invazivním výkonem) či dlouhodobou (s cílem dosáhnout plnou kontrolu). Při terapii akutních atak se používá blokáda bradykininových receptorů či suplementace (přirozený či rekombinantní koncentrát C1 inhibitoru). Vysoce účinnou a bezpečnou formu dlouhodobé profylaxe představují monoklonální protilátky blokující kalikrein či podkožní podávání koncentrátu C1 inhibitoru.