Možné souvislosti mezi kardiovaskulárním a žilním onemocněním

Tepenný a žilní systém se odlišují svými anatomickými, strukturálními i funkčními vlastnostmi. Oba systémy jsou však provázané a lze najít i některé společné rysy a vzájemné asociace. Učíme se rozlišovat arteriální a žilní trombózu. Nicméně antikoagulancia, používaná k léčbě žilní tromboembolické nemoci, jsou vysoce účinná v prevenci arteriálního embolizmu u pacientů s fibrilací síní. Antiagregancia, indikovaná k léčbě a prevenci arteriální trombózy, jsou do jisté míry účinná i v prevenci žilního tromboembolizmu.

Nová možnost očkování proti pneumokokům – Apexxnar, dvacetivalentní vakcína pro dospělé

Bakteriální pneumokokové infekce ve formě respiračních slizničních nákaz, stejně jako velmi závažných invazivních pneumokokových onemocnění, významně přispívají k celkové morbiditě i mortalitě nejen české, ale i celosvětové populace. V České republice podléhají od roku 2008 IPO povinné surveillance (dohledu), což umožňuje monitorování aktuální situace a vliv preventivních protiepidemických opatření – v tomto konkrétním případě očkování.

Antivirotika v léčbě virového infekčního onemocnění COVID-19

Viry jsou intracelulární nebuněčné formy života schopné vyvolat široké spektrum závažných infekčních chorob. Virová onemocnění mohou navodit vznik chronických onemocnění, stejně jako mohou v některých případech podmínit vznik onemocnění onkologických. Epidemie či pandemie převážně virového původu devastovaly lidstvo po dlouhá staletí. Dvacáté první století má širokou paletu prostředků, jak šíření virových onemocnění korigovat, byť nejsme schopni vypuknutí epidemií či pandemií dostatečně včas a přesně předpovídat.

Dlouhodobá léčba roztroušené sklerózy a neuromyelitis optica v kostce

Roztroušená skleróza i neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra patří mezi demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému. Jejich patogeneze i léčba jsou odlišné. Společný však mají prudký rozvoj terapeutických možností v posledních letech měnící zásadním způsobem průběh nemoci.

Nový lék pro pacienty s atopickou dermatitidou – abrocitinib

Závažné formy atopické dermatitidy mohou velmi negativně ovlivnit život pacientů. Po dlouhou dobu byly terapeutické možnosti u těchto pacientů velmi omezené. Abrocitinib je nově dostupným selektivním inhibitorem Janusovy kinázy 1, který prokázal vysokou účinnost nejen na kožní projevy atopické dermatitidy, ale také poskytuje rychlou úlevu od svědění. V rámci klinického hodnocení prokázal dobrý bezpečnostní profil a byl pacienty dobře tolerován.

Prevence osteoporotických zlomenin

Riziko zlomeniny exponenciálně narůstá s věkem. Vzhledem ke stárnutí populace lze předpokládat narůstající incidenci osteoporotických zlomenin. Je zapotřebí časná identifikace osob v riziku vzniku osteoporózy, zahájení preventivních opatření a adekvátní terapie za účelem snížení rizika zlomenin.

Opioidy v léčbě nádorové bolesti

Bolest je v pokročilém stadiu onkologického onemocnění jeden z nejčastějších příznaků, které zhoršují kvalitu života. I když nemáme k dispozici mnoho nových preparátů, dochází k prohlubování našich vědomostí o léčbě bolesti. Abychom byli schopni nastavit pacientům léčbu bolesti správně, je třeba se s těmito novými poznatky průběžně seznamovat.

Současné možnosti léčby ovariálního karcinomu

Ovariální karcinom patří mezi nádory s vysokou mortalitou. V posledních letech došlo k zařazení nových léků především pro pacientky s mutací BRCA, které vedou k prodloužení doby do progrese i celkového přežití. Jedná se o tzv. PARP inhibitory, které jsou používány v udržovací terapii po dokončení standardní léčby.

Léčba karcinomu slinivky

Karcinom pankreatu je nádorové onemocnění se vzrůstající incidencí a špatnou prognózou. Diagnóza bývá vzhledem k pozdní manifestaci příznaků stanovena často již v pokročilém stadiu onemocnění. Jedinou potenciálně kurativní metodou je kompletní chirurgická resekce. I tak je prognóza nepříliš dobrá. U pokročilých onemocnění je zvažována paliativní onkologická či symptomatická léčba.

Moderní léčba bronchogenního karcinomu

Bronchogenní karcinom, který obvykle souvisí s letitým kuřáctvím, je v naší populaci malignitou s vysokou incidencí a bohužel i mortalitou.  Incidence v ČR z roku 2018 dokládá čísla 60,8/100 000 obyvatel, mortalita přestavuje 49,1/100 000 obyvatel. Přestože byl v posledním desetiletí zaznamenán v oblasti pneumoonkologie vysoký léčebný posun, stále nás čeká ještě dlouhá cesta, abychom tuto zákeřnou chorobu mohli nazvat „chronickým onemocněním“.