Ostatní

Podpůrná léčba a péče v onkologii

Podpůrná léčba a péče jsou nedílnou součástí moderní onkologie. Předchází a řeší obtíže a komplikace způsobené nádorovým onemocněním a onkologickou léčbou. Přináší prokazatelný efekt na zlepšení kvality života i výsledků. Význam podpůrné léčby v onkologii se odrazil i v ustanovení samostatné sekce v rámci České onkologické společnosti schváleném výborem dne 24. 10. 2017 z podnětu prof. Jiřího Vorlíčka. Sekce podpůrné léčby a péče podporuje integrativní pojetí řešených problematik a vzájemně spolupracuje s dalšími odbornými společnostmi a skupinami. Přispívá tak k naplňování jednoho z cílů Národního onkologického programu 2021, kterým je „Prodloužení a zlepšení kvality života onkologických nemocných“.

Terapie difuzního velkobuněčného B-lymfomu v relapsu

Léčba difuzního velkobuněčného B-lymfomu (DLBCL) doznala za poslední dekády značného rozvoje a spektrum terapeutických možností se neustále rozšiřuje. Díky novým znalostem o molekulární patogenezi DLBCL se objevují inovativní léčebné modality, které jsou zaměřeny na rekurentní genetické změny v jednotlivých podtypech DLBCL. Nadále však převažuje přístup založený na cílení univerzálních B-buněčných antigenů.

PARP inhibitory v léčbě karcinomu prostaty

Jednou z možností, jak zlepšit léčebné výsledky pacientů s metastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC), je zavedení nových skupin léků do léčebného algoritmu onemocnění. Řadíme sem i takzvané PARP [poly(ADP-ribóza)polymeráza] inhibitory. Mechanizmus terapie PARP inhibitory spočívá v inhibici enzymů, které opravují poškozenou DNA. Mutace v genech opravujících DNA se vyskytují u karcinomu prostaty v 11–33 %, nejčastěji je zastoupena mutace v genu BRCA2 (5,3 %). Nejvíce dat u pacientů s mCRPC máme k dispozici s PARP inhibitorem olaparibem a talazoparibem.

Léčba ovariálního karcinomu

Zhoubné ovariální nádory patří k nádorům s nejhorší prognózou. Cca 75 % pacientek je diagnostikováno ve III. a IV. stadiu nemoci. Primární léčebnou modalitou je radikální chirurgický výkon, optimálně do nulového rezidua. Z chemoterapeutických režimů je základem kombinace paklitaxelu s platinovými deriváty. Biologická léčba bevacizumabem přinesla naději u žen s metastatickým, rekurentním či perzistentním karcinomem. Nejnovější terapie PARP inhibitory přináší výsledky zejména, ale nejen u pacientek s BRCA mutací.

Časný záchyt kastračně rezistentního karcinomu prostaty

Kastračně rezistentní karcinom prostaty představuje poslední fázi tohoto onemocnění s nejhorší prognózou. Časná identifikace tohoto stadia je nezbytná pro zahájení léčby moderními hormonálními preparáty. Oddálíme tím dobu do vzniku nových nebo progresi stávajících metastáz a prodloužíme nádorově specifické i celkové přežití.

Léčba chronického žilního onemocnění

Křečové žíly patří mezi onemocnění, které v současné době trápí asi třetinu dospělé populace, a podle některých průzkumů se různě velké varixy vyskytují dokonce až u poloviny osob starších 40 let. Jsou jedním z projevů onemocnění, které nazýváme chronické žilní onemocnění. Zejména pokročilá stadia onemocnění (kožní změny, zhojené nebo aktivní žilní bércové ulcerace) představují i socioekonomický problém s dlouhodobou a náročnou léčbou.  Správnou diagnostikou a cílenou konzervativní nebo chirurgickou léčbou lze však většinu projevů eliminovat a často i zabránit nejtěžším komplikacím.

Léčba neuropatické bolesti

Neuropatická bolest patří mezi jedny z nejhůře léčitelných bolestivých stavů. V terapii vstupují do popředí především léky ze skupin antikonvulziv, antidepresiv, opioidů se zvýšenou afinitou k neuropatické bolesti a poslední dobou i nové topické formy léčiv. Výskyt neuropatické bolesti se exponenciálně zvyšuje s věkem pacientů, zároveň se však i snižuje jejich tolerance k antineuropatické léčbě.

Rilmenidin v léčbě esenciální arteriální hypertenze

Esenciální arteriální hypertenze je v populaci vysoce prevalentní onemocnění vyžadující efektivní farmakologickou léčbu. Vedle antihypertenziv první linie je možné terapeuticky využívat i jiná antihypertenziva, včetně centrálně působících. V předloženém textu jsou pojednány základní vlastnosti převážně imidazolinového agonisty, rilmenidinu, s dokumentací jeho klinické účinnosti a bezpečnosti a s jeho postavením v nabízené paletě antihypertenziv.

Nimesulid jinak, než ho známe

Nimesulid je dnes v České republice jediným terapeuticky využívaným preferenčním inhibitorem cyklooxygenázy 2. V minulosti byla intenzivně diskutována otázka jeho bezpečnosti, zejména ve vztahu k jaternímu parenchymu a činnosti jater. Navzdory tomu zůstává poměr účinnosti a bezpečnosti pozitivní. Vysvětlením mohou být jeho specifika na úrovni vlastního mechanizmu účinku, která jsou pojednávána v textu.

Nové léky v terapii akutní myeloidní leukemie

Akutní myeloidní leukemie (AML) je kurativní onemocnění u pacientů, jejichž věk, komorbidity a performance umožňují podat intenzivní léčbu. Intenzivní chemoterapeutickou léčbou se rozumí kombinace antracyklinu a cytosinarabinosidu známá jako „3+7“. Přestože se tento režim v prakticky nezměněné podobě používá bezmála 50 let, prognóza intenzivně léčených pacientů s AML se v posledních dekádách mírně zlepšila. Není to zásluha účinnějších nebo cílenějších léků, ale pokroku na poli podpůrné léčby a molekulární biologie. Z „podpůrných“ léků je třeba zmínit především nová antibiotika, resp. antimykotika, která snížila riziko úmrtí na infekční komplikace. Pokroky v molekulární biologii umožnily stratifikovat pacienty a volit léčbu podle rizikovosti leukemie, ale také nemoc lépe monitorovat v průběhu léčby i po jejím ukončení.