Přímá perorální antikoagulancia, zavedená do klinické praxe v první dekádě 21. století, přinesla velký pokrok v antikoagulační léčbě. Přesto je tato léková skupina spojena s četnými výzvami a limitacemi. Proto se intenzivně hledají nové možnosti antikoagulace. V pokročilé fázi je vývoj inhibitorů faktoru XI a faktoru XIa.
Prevence a léčba krvácení u pacientů s pokročilým jaterním onemocněním se stala v současnosti značně diskutovaným tématem. Pokyny pro klinickou praxi, které v roce 2022 vydala Evropská společnost pro studium jater (EASL), byly vytvořeny proto, aby poskytly praktický návod, jak k těmto pacientům přistupovat. Náplní tohoto článku je především vysvětlení principu tzv. rebalancované hemostázy, která je základem pochopení celé problematiky a následně z toho vycházejících terapeutických doporučení.
Hlavním úkolem praktického lékaře je prevence. Kromě provádění všeobecných preventivních prohlídek k tomu patří i stanovení kardiovaskulárního rizika pro asymptomatické osoby (algoritmy SCORE2, SCORE2-OP – starší osoby) pro desetiletou pravděpodobnost vzniku fatální a nefatální kardiovaskulární příhody. Je potřebná mezioborová spolupráce s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků, a zajistit tak pacientovi co nejvíce let strávených ve zdraví.
Léčba průduškového astmatu v posledních desetiletích zaznamenala několik velmi významných milníků. Zavedení topické léčby inhalačními kortikoidy a následně kombinované terapie inhalační kortikoterapie a dlouhodobě účinkující bronchodilatační terapie v kombinovaných přípravcích zásadně změnilo kvalitu života naprosté většiny pacientů. I když jsou úspěchy této léčby nesporné, zůstává část pacientů, u kterých je topická terapie nedostatečná. Jedná se o skupinu pacientů trpících nejzávažnější formou astmatu, těžkým asthma bronchiale.
Respirační syncytiální virus (RSV) je důležitým původcem respiračních infekcí, řada z nich končí hospitalizací, případně úmrtím. Závažná jsou zejména onemocnění u dětí do 5 let a dále ve starší části populace. Vzhledem k tomu, že se v současnosti výrazně rozšiřují naše možnosti specifické prevence, je žádoucí shrnout aktuální poznatky o této infekci.
Léčba akutních virových hepatitid, která probíhá za hospitalizace na infekčních odděleních a klinikách, se podle typů virových hepatitid většinou neliší a je zpravidla pouze symptomatická. V současnosti je v Evropě naprostá většina pacientů s chronickou hepatitidou B indikovaných k léčbě léčena tenofovirem nebo entekavirem. Hepatitida C je léčena kombinací přímo působících perorálních virostatik. Přednost má užití pangenotypových režimů, které jsou stejně účinné proti všem genotypům a subtypům viru hepatitidy C (HCV).
Obezita je chronické onemocnění, které postihuje miliony lidí na celém světě. Je definována jako index tělesné hmotnosti 30 nebo vyšší nebo obvod pasu větší než 102 cm u mužů nebo 88 cm u žen. Obezita zvyšuje riziko různých zdravotních problémů, jako jsou diabetes mellitus 2. typu, CMP, arteriální hypertenze, spánková apnoe, osteoartritida a některé druhy nádorových onemocnění. Cílem léčby obezity je pomoci lidem zhubnout a zlepšit jejich zdraví a kvalitu života. Existují různé přístupy k léčbě obezity v závislosti na závažnosti stavu, preferencích jednotlivce a dostupnosti zdrojů. Tento článek se zabývá některými moderními léčebnými metodami, které mění podobu léčby obezity.
Kombinace hypertenze a obezity či nadváhy je u našich hypertoniků velmi častá. Vyšetření a léčba obézního hypertonika má svá specifika – od měření krevního tlaku po volbu vhodné medikace. Vždy řešíme přidružené komorbidity a rizikové faktory – cílem léčby hypertenze není pouhé dosažení cílových hodnot krevního tlaku ale snížení celkového kardiovaskulárního rizika.
Adekvátní střevní očista je zcela zásadní pro správně a úspěšně provedenou diagnostickou či terapeutickou koloskopii a patří také mezi indikátory kvality koloskopie. Až ve 25 % případů bývá kvalita střevní očisty špatná, což přináší riziko přehlédnutí patologického nálezu. Jednodenní bezezbytková dieta je doporučována jako dostačující. Preferována je tzv. dělená střevní očista a poslední dávka očistného roztoku má být ideálně ukončena 4 hodiny před začátkem vyšetření. Takový postup je pacienty lépe tolerován a kvalita střevní očisty bývá vyšší. Oproti dříve rutinně používané velkoobjemové střevní očistě (4 litry) lze pacientům nabídnout i nízkoobjemové a také ochucené roztoky (2–3 litry).
V článku jsou zmíněny pokroky z období posledních 20 let v oblasti farmakoterapie na poli renoprotektivních léků, léčby anémie, kalcio-fosfátového metabolizmu, rozšiřování hemodiafiltrace, transplantologie i v rozvoji domácích eliminačních metod při léčbě chronického onemocnění ledvin.