Redakce 
Počínaje rokem 1987 se léčebné strategie u onemocnění vyvolaného lidským virem imunodeficience (HIV) vyvíjely a měnily podle výsledků klinických studií. Od roku 1996 se používají kombinace antiretrovirotik, schopných zablokovat několik míst replikačního cyklu HIV. Včas zahájená léčba u vysoce adherentních jedinců umožňuje úpravu imunitních funkcí. V současné době se kvalita a délka života osob žijících s HIV blíží běžné populaci.
V článku je uveden přehled aktuálních léčebných postupů u atopické dermatitidy dospělých. Pro objasnění souvislostí jsou nastíněny jak etiopatogeneze nemoci, tak i současná diagnostická kritéria. Základem sdělení je problematika lokální i celkové terapie.
Virus hepatitidy C byl objeven v roce 1989, testování protilátek u dárců krve bylo zahájeno v ČR v roce 1992. Již od počátku 90. let 20. století byla dostupná léčba (interferon, resp. pegylovaný interferon). Tyto varianty však byly málo účinné a byly doprovázeny četnými nežádoucími účinky, které velmi často vedly k ukončení terapie z důvodu intolerance pacientem. Zlom nastal v roce 2014, kdy se začala běžně používat tzv. přímo působící antivirotika, léky, které přímo blokují množení viru v jaterní buňce. Mají minimum nežádoucích účinků, které jsou navíc velice mírné.
Hereditární angioedém je autozomálně dominantně dědičné onemocnění charakterizované opakujícími se atakami potenciálně život ohrožujících nesvědivých otoků v dermis a v submukóze. Léčbu lze rozdělit na léčbu akutních atak a na profylaxi: krátkodobou (před invazivním výkonem) či dlouhodobou (s cílem dosáhnout plnou kontrolu). Při terapii akutních atak se používá blokáda bradykininových receptorů či suplementace (přirozený či rekombinantní koncentrát C1 inhibitoru). Vysoce účinnou a bezpečnou formu dlouhodobé profylaxe představují monoklonální protilátky blokující kalikrein či podkožní podávání koncentrátu C1 inhibitoru.
Informace o stavu hypolipidemické léčby v České republice, významu včasné intenzifikace léčby a možnostech zlepšení compliance pacientů přinesla čtvrtá část virtuální Sanofi Cardio Academy. Předsedající sympozia byla prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a FTN v Praze.
Vytvoření stomie je nevyhnutelnou součástí mnoha chirurgických výkonů v oblasti zažívacího traktu v nejrůznějších indikacích a případech, nezávisle na stavu a věku pacienta. Tento přehledový článek popisuje rozdíl mezi plochým a konvexním systémem, poukazuje na různé tělesné profily pacientů a vysvětluje, v jakých případech zvolit konvexní typ pomůcky u pacientů s derivační stomií. Současným trendem v péči o stomiky je jednoznačně využívání konvexních pomůcek. Nasazení správného typu stomické pomůcky je velmi důležité, protože eliminuje vznik komplikací v peristomální oblasti.
Jedním z diskutovaných témat na kardiologických fórech je sekundární kardiovaskulární prevence a benefit intenzivní hypolipidemické léčby. Věnovalo se mu i satelitní sympozium společnosti Sanofi na XXXI. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který proběhl 15. května v Brně. Přinášíme souhrn poznatků ze dvou příspěvků tohoto odborného bloku.
Mezi nejčastější původce bakteriálních střevních infekcí patří v našich podmínkách Campylobacter a Salmonella. Léčba je symptomatická. Antibiotická léčba je podávána pouze v jasně indikovaných případech.
Nemalobuněčný karcinom plic představuje cca 85 % případů karcinomů plic. Důvodem nádorové transformace jsou mutace klíčových genů (onkogenů a tumor supresorových genů), podílejících se na regulaci buněčného cyklů. Tyto mutace jsou částečně nahodilé, do značné míry jsou však ovlivněny faktory životního stylu, zejména kouřením (80–90 % případů má souvislost s kouřením, včetně kouření tzv. z druhé a třetí ruky), 10–15 % expozici radonu a jiným karcinogenům, 1–2 % případů jsou připisována znečištění ovzduší. V řadě případů nelze stanovit jednoznačnou kauzalitu (např. z důvodu kombinace rizikových faktorů). Genetická zátěž (nejčastěji v podobě zděděné ztráty heterozygotnosti některého z tumor supresorových genů) je přítomna v 8–14 %.
Akutní gastroenteritidy patří k nejčastějším příčinám infekčních onemocnění. Včasná a správně vedená rehydratace je základem péče o děti s průjmem. Podle doporučení tří nejvýznamnějších společností – European Society of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, American Academy of Pediatrics a World Health Organization jsou optimální léčbou lehké a středně těžké dehydratace orální rehydratační roztoky. Následuje realimentace. Tíži onemocnění mohou zmírnit podpůrné prostředky. Antibiotika podáváme jen výjimečně v indikovaných případech prokázané bakteriální etiologie a při septickém stavu. Hygiena rukou a zamezení kontaktu s nemocným pacientem patří k obecným preventivním opatřením. V případě rotavirového průjmu je účinnou prevencí vakcinace.