léčba

Kolorektální karcinom dnes

Povědomí o onemocnění zhoubnými nádory kolorekta mezi lékaři a zdravotníky je u nás sice na poměrně dobré úrovni a ani osvěta ve veřejnosti a médiích není špatná, účinnost získaných poznatků pro praxi je však zatím neuspokojivá a leckde ještě chybí novější informace pro praxi již nezbytné, máme-li nabízet onkologickou péči a prevenci na úrovni současného poznání, jak nám velí zákon. Pojednejme tedy o kolorektálním karcinomu z novějšího pohledu, než jak bylo již dříve leckde probíráno, a věnujme se spíše aktuálním poznatkům v poznámkách k epidemiologii, diagnostice a terapii.

Metastatický hormonálně senzitivní karcinom – máme ten správný pohled na léčbu?

Metastatický karcinom prostaty je nevyléčitelné onemocnění, přesto u řady pacientů s chronickým průběhem. Androgen deprivační terapie (ADT), ať už chirurgická, kdy provedeme orchiektomii, nebo farmakologická s využitím agonistů nebo antagonistů luteizační hormon uvolňujícího hormonu, je základním přístupem k léčbě metastatického karcinomu prostaty. Má však i své nežádoucí účinky, které zahrnují zejména sexuální dysfunkci, flusch, kardiovaskulární onemocnění, diabetes, zhoršení kognitivních funkcí či snížení minerální kostní denzity. Ačkoli bylo použití intermitentní ADT spojeno s mírně lepším profilem vedlejších účinků a kvalitou života ve srovnání s kontinuální ADT, obecně se u metastatického karcinomu prostaty intermitentní aplikace nedoporučuje.

PARP inhibitory v léčbě karcinomu prostaty – olaparib

Kastračně rezistentní karcinom prostaty představuje poslední fázi tohoto onemocnění. Většina studií s novými preparáty systémové léčby směřuje do této oblasti. Kombinace hormonální léčby, nových antiandrogenů a PARP inhibitorů slibuje průlom v léčbě stadia karcinomu prostaty s nejhorší prognózou. Olaparib je v současnosti jediným PARP inhibitorem schváleným pro léčbu pokročilého karcinomu prostaty.

Léčba karcinomu prostaty v roce 2023

Dlouhodobě incidence karcinomu prostaty, zejména jeho časných stadií, narůstá. V ČR patří mezi nejčastěji diagnostikovaná nádorová onemocnění. Mortalita i přes rostoucí incidenci a prevalenci zůstavá stacionární. Díky novým možnostem diagnostiky a léčby se zlepšily i léčebné výsledky jak časných, tak pokročilých stadií. Nezbytnou součástí léčby je mezioborová spolupráce.

ESC 2023 – nové doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání

Chronické srdeční selhání je klinický syndrom charakterizovaný typickými symptomy a známkami. Mortalita na srdeční selhání je vysoká a kvalita života pacientů není v mnoha případech dostatečná. Potěšující jsou nové a stále se vyvíjející možnosti farmakologické i nefarmakologické léčby. V srpnu 2023 byla publikována zatím poslední odborná doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro léčbu srdečního selhání. Pacienti se srdečním selháním jsou děleni podle ejekční frakce do skupiny se sníženou, mírně sníženou a zachovanou ejekční frakcí. Novou lékovou skupinou indikovanou bez rozdílu ejekční frakce s cílem snížení morbidity a mortality a zlepšení kvality života jsou inhibitory SGLT2 – glifloziny.

Léčba chronického žilního onemocnění

Křečové žíly patří mezi onemocnění, které v současné době trápí asi třetinu dospělé populace, a podle některých průzkumů se různě velké varixy vyskytují dokonce až u poloviny osob starších 40 let. Jsou jedním z projevů onemocnění, které nazýváme chronické žilní onemocnění. Zejména pokročilá stadia onemocnění (kožní změny, zhojené nebo aktivní žilní bércové ulcerace) představují i socioekonomický problém s dlouhodobou a náročnou léčbou.  Správnou diagnostikou a cílenou konzervativní nebo chirurgickou léčbou lze však většinu projevů eliminovat a často i zabránit nejtěžším komplikacím.

Současné možnosti léčby bronchiálního astmatu

Je nesporné, že se léčba astmatu v posledních letech zlepšila. Změnil se přístup v léčbě lehkého astmatu a současně máme řadu nových účinných biologických léčiv na těžké astma. Základem léčby je stále protizánětlivá terapie inhalačními kortikosteroidy. Předpokladem úspěchu je zvládnutí správné inhalační techniky a komplexní režimová opatření. V článku se zabýváme především dostupnou farmakoterapií.

Léčba kašle a její zásady

Kašel je primárně obranný reflex, který slouží k tomu, abychom nevdechli pevné a tekuté části potravy. Receptory pro kašel jsou v dýchacím ústrojí v oblasti hrtanu, průdušnice, větvení na pravý a levý hlavní bronchus i na pleuře. Receptory pro kašel jsou však i mimo dýchací ústrojí, například v zevním zvukovodu, na jícnu, žaludku, bránici nebo na perikardu. Kromě toho, že kašel je obranným reflexem, je to i velmi častý symptom nemoci. Většina pacientů s krátkodobým akutním kašlem má virový zánět horních a dolních cest dýchacích. Diagnostika v tomto případě spočívá pouze v anamnéze, případně provedení skiagramu hrudníku pro vyloučení atypické pneumonie.

Současné možnosti léčby neuropatické bolesti

Neuropatická bolest je velmi častým příznakem řady klinických neurologických jednotek (mononeuropatie, polyneuropatie, radikulopatie, míšní léze, stavy po cévních mozkových příhodách apod.) a představuje také významnou komponentu bolestí vertebrogenních či nádorových. Závažně snižuje kvalitu života pacientů, interferuje se spánkem a je často provázena úzkostí a/nebo depresí. Pro její léčbu dnes máme k dispozici široké spektrum preparátů, které při monoterapii či v rámci kombinované léčby umožní dosažení úlevy u významné části pacientů. V terapii lze využít také postupy nefarmakologické.