hematologie

Klinické zkušenosti s avatrombopagem ve spojení s léčbou imunitní trombocytopenie

Léčba pacientů s imunitní trombocytopenií prodělala v posledních letech mnoho změn. Kortikoidy zůstávají léčbou 1. linie, ale nově je kladen důraz na časové ohraničení léčby, abychom pacienty zbytečně nevystavovali riziku dlouhodobých nežádoucích účinků kortikoidů, jako jsou osteoporóza, sekundární diabetes, infekce. Agonisté trombopoetinového receptoru jako skupina léků představují účinnou a dobře snášenou volbu 2. linie léčby imunitní trombocytopenie s dostupnými daty z klinických studií, jež potvrzuje naše každodenní praxe.  

Novinky v léčbě hemofilie

Léčba hemofilie prodělala v posledních 30 letech veliký pokrok, akcelerovaný zejména v posledním desetiletí. Dnes máme k dispozici různé možnosti léčby, které umožní nemocným s touto chorobou žít zcela normální, kvalitní život.

Cílená léčba chronické myeloidní leukemie

Prognóza pacientů s chronickou myeloidní leukemií doznala radikálního zlepšení díky moderní léčbě cílené na podstatu onemocnění, zavedené do klinické praxe počátkem milénia. Nabídka 5 inhibitorů tyrosinkinázy BCR::ABL1 – imatinibu, nilotinibu, dasatinibu, bosutinibu a ponatinibu – se nedávno rozrostla o přípravek asciminib, jehož odlišný mechanizmus účinku dává předpoklad spojení efektivity se sníženou zátěží nežádoucími účinky.

Terapie difuzního velkobuněčného B-lymfomu v relapsu

Léčba difuzního velkobuněčného B-lymfomu (DLBCL) doznala za poslední dekády značného rozvoje a spektrum terapeutických možností se neustále rozšiřuje. Díky novým znalostem o molekulární patogenezi DLBCL se objevují inovativní léčebné modality, které jsou zaměřeny na rekurentní genetické změny v jednotlivých podtypech DLBCL. Nadále však převažuje přístup založený na cílení univerzálních B-buněčných antigenů.

Nové léky v terapii akutní myeloidní leukemie

Akutní myeloidní leukemie (AML) je kurativní onemocnění u pacientů, jejichž věk, komorbidity a performance umožňují podat intenzivní léčbu. Intenzivní chemoterapeutickou léčbou se rozumí kombinace antracyklinu a cytosinarabinosidu známá jako „3+7“. Přestože se tento režim v prakticky nezměněné podobě používá bezmála 50 let, prognóza intenzivně léčených pacientů s AML se v posledních dekádách mírně zlepšila. Není to zásluha účinnějších nebo cílenějších léků, ale pokroku na poli podpůrné léčby a molekulární biologie. Z „podpůrných“ léků je třeba zmínit především nová antibiotika, resp. antimykotika, která snížila riziko úmrtí na infekční komplikace. Pokroky v molekulární biologii umožnily stratifikovat pacienty a volit léčbu podle rizikovosti leukemie, ale také nemoc lépe monitorovat v průběhu léčby i po jejím ukončení.

Léčba imunitně podmíněné trombotické trombocytopenické purpury

Trombotická trombocytopenická purpura je vzácné onemocnění charakterizované přítomností mikroangiopatické hemolytické anémie, trombocytopenie a ischemického postižení cílových orgánů. Pokud není onemocnění včas rozpoznáno a léčeno, je spojeno s vysokou mortalitou. V léčbě volíme kombinaci výměnné plazmaferézy, imunosupresivní terapie a kaplacizumabu.

Současnost je v léčbě CLL revoluční – i díky venetoklaxu

Jako tradičně, i letos Olomoucké hematologické dny akcentovaly coby jedno z hlavních témat léčbu chronické lymfocytární leukemie (CLL). Během sympozia věnovaného vývoji v oblasti terapie CLL se hovořilo o tom, jaký význam má pro pacienty s CLL možnost podávat venetoklax. Zazněla pilotní data z registru CLLEAR, doporučení, kdy a proč tento přípravek zařazovat, a nakonec i kazuistika.

Žilní tromboembolie v době covidové – možnosti prevence a léčby

Onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 je akutní infekční onemocnění, které způsobilo vznik celosvětové pandemie. Toto onemocnění je spojeno s hyperkoagulačním stavem, což pacienty predisponuje k trombózám v arteriálním a žilním řečišti. Tromboembolické komplikace signifikantně zvyšují mortalitu nemocných, proto je namístě věnovat jim patřičnou pozornost.