Tento edukační článek charakteru narrative review, týkající se medikamentózní léčby v hepatologii, si – vzhledem k danému rozsahu – neklade za cíl představit komplexní terapeutické přístupy v oboru. K jednotlivým chorobám je vždy pro lepší objasnění farmakologických postupů stručně uvedena i jejich etiologie a patogeneze.
V článku jsou zmíněny pokroky z období posledních 20 let v oblasti farmakoterapie na poli renoprotektivních léků, léčby anémie, kalcio-fosfátového metabolizmu, rozšiřování hemodiafiltrace, transplantologie i v rozvoji domácích eliminačních metod při léčbě chronického onemocnění ledvin.
Kolem 70 % nemocných s chronickým srdečním selháním v klinické praxi má též poruchu renálních funkcí, která bývá asi u 30 % pacientů středně těžká až velmi těžká. Základem léčby je odstranění příčiny, pokud to lze provést. Farmakologická léčba srdečního selhání při porušené funkci ledvin má být zvolena tak, aby příznivě ovlivňovala oba orgány – jak srdce, tak ledviny – a úprava dávkování je pak podle laboratorních hodnot renálních funkcí.
Kardiovaskulárních onemocnění na podkladě aterosklerózy jsou i přes klesající incidenci nejčastější příčinou úmrtí v průmyslově vyspělých zemích. Zásadní úlohu v rozvoji aterosklerózy mají její rizikové faktory. Aktuálně doporučovaný management pacienta s rizikovými faktory aterosklerózy je popsán v doporučených postupech pro kardiovaskulární prevenci, z nichž dominantně předkládaný souhrn čerpá. Zásadní roli hraje zhodnocení rizikových faktorů jedince do celkového kardiovaskulárního rizika, od kterého se poté odvíjí doporučení stran režimových opatření a farmakologické léčby jednotlivých rizikových faktorů. Cílem nastavených opatření je dosáhnout optimální kontroly přítomných rizikových faktorů, a tím redukovat celkového kardiovaskulární
riziko.
Stillova choroba se začátkem v dospělosti patří mezi polygenně podmíněná autoinflamatorní onemocnění charakterizovaná recidivujícími horečkami, typickými kožními projevy, bolestmi svalů a kloubů, lymfadenopatií a hepatosplenomegalií. Možným rizikem je rozvoj život ohrožujících komplikací, jako je syndrom aktivovaných makrofágů nebo sekundární amyloidóza orgánu. V následujícím textu jsou popsány informace týkající se současné farmakoterapie a novinek v léčbě tohoto onemocnění.
Syndrom hyperaktivního močového měchýře je časté onemocnění v urologické praxi, vyskytuje se v každé věkové kategorii u obou pohlaví, včetně dětí. Charakterizují ho epizody silného nucení na močení (urgence), vysoká frekvence močení, nykturie a u větší části pacientů i urgentní inkontinence. Tato diagnóza má často negativní vliv na společenský, psychický, profesní i sexuální život pacienta. V následujícím textu jsou podrobně popsány informace týkající se současné farmakoterapie a novinek v léčbě tohoto onemocnění.
Je nesporné, že se léčba astmatu v posledních letech zlepšila. Změnil se přístup v léčbě lehkého astmatu a současně máme řadu nových účinných biologických léčiv na těžké astma. Základem léčby je stále protizánětlivá terapie inhalačními kortikosteroidy. Předpokladem úspěchu je zvládnutí správné inhalační techniky a komplexní režimová opatření. V článku se zabýváme především dostupnou farmakoterapií.
Obezita je celoživotní závažné onemocnění s možnými mnohočetnými komplikacemi. Základem dlouhodobé efektivní léčby jsou vždy dieta a fyzická aktivita, provázené psychoterapeutickou podporou spolu s léčbou antiobezitiky, u indikovaných bariatrickou chirurgií. Z moderních antiobezitik se nabízejí Mysimba® tbl. a Saxenda® inj. Oba preparáty poskytují dobrý efekt na redukci hmotnosti i složky metabolického syndromu s potvrzenou kardiovaskulární bezpečností.
Neuropatická bolest je velmi častým příznakem řady klinických neurologických jednotek (mononeuropatie, polyneuropatie, radikulopatie, míšní léze, stavy po cévních mozkových příhodách apod.) a představuje také významnou komponentu bolestí vertebrogenních či nádorových. Závažně snižuje kvalitu života pacientů, interferuje se spánkem a je často provázena úzkostí a/nebo depresí. Pro její léčbu dnes máme k dispozici široké spektrum preparátů, které při monoterapii či v rámci kombinované léčby umožní dosažení úlevy u významné části pacientů. V terapii lze využít také postupy nefarmakologické.
Základem léčby revmatoidní artritidy jsou chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARD). Důležitá je časná diagnostika, okamžité zahájení léčby a využívání principu léčby k cíli, kterým je remise nebo alespoň dosažení nízké aktivity onemocnění, čehož lze dosáhnout pravidelným posuzováním aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů.