V článku je uveden přehled aktuálních léčebných postupů u atopické dermatitidy dospělých. Pro objasnění souvislostí jsou nastíněny jak etiopatogeneze nemoci, tak i současná diagnostická kritéria. Základem sdělení je problematika lokální i celkové terapie.
Virus hepatitidy C byl objeven v roce 1989, testování protilátek u dárců krve bylo zahájeno v ČR v roce 1992. Již od počátku 90. let 20. století byla dostupná léčba (interferon, resp. pegylovaný interferon). Tyto varianty však byly málo účinné a byly doprovázeny četnými nežádoucími účinky, které velmi často vedly k ukončení terapie z důvodu intolerance pacientem. Zlom nastal v roce 2014, kdy se začala běžně používat tzv. přímo působící antivirotika, léky, které přímo blokují množení viru v jaterní buňce. Mají minimum nežádoucích účinků, které jsou navíc velice mírné.
Hereditární angioedém je autozomálně dominantně dědičné onemocnění charakterizované opakujícími se atakami potenciálně život ohrožujících nesvědivých otoků v dermis a v submukóze. Léčbu lze rozdělit na léčbu akutních atak a na profylaxi: krátkodobou (před invazivním výkonem) či dlouhodobou (s cílem dosáhnout plnou kontrolu). Při terapii akutních atak se používá blokáda bradykininových receptorů či suplementace (přirozený či rekombinantní koncentrát C1 inhibitoru). Vysoce účinnou a bezpečnou formu dlouhodobé profylaxe představují monoklonální protilátky blokující kalikrein či podkožní podávání koncentrátu C1 inhibitoru.
Vytvoření stomie je nevyhnutelnou součástí mnoha chirurgických výkonů v oblasti zažívacího traktu v nejrůznějších indikacích a případech, nezávisle na stavu a věku pacienta. Tento přehledový článek popisuje rozdíl mezi plochým a konvexním systémem, poukazuje na různé tělesné profily pacientů a vysvětluje, v jakých případech zvolit konvexní typ pomůcky u pacientů s derivační stomií. Současným trendem v péči o stomiky je jednoznačně využívání konvexních pomůcek. Nasazení správného typu stomické pomůcky je velmi důležité, protože eliminuje vznik komplikací v peristomální oblasti.
Kožní dlaždicobuněčný karcinom (spinaliom) patří mezi nejčastější zhoubné nádory. Základním pilířem léčby je radikální chirurgická excize s dostatečným lemem zdravé tkáně, z nechirurgických možností je metodou volby radioterapie. Zásadní bylo zavedení imunoterapie do léčby metastazujícího a lokálně pokročilého kožního spinaliomu, která přinesla významné zlepšení péče o tyto pacienty.
Mezi nejčastější původce bakteriálních střevních infekcí patří v našich podmínkách Campylobacter a Salmonella. Léčba je symptomatická. Antibiotická léčba je podávána pouze v jasně indikovaných případech.
Akutní gastroenteritidy patří k nejčastějším příčinám infekčních onemocnění. Včasná a správně vedená rehydratace je základem péče o děti s průjmem. Podle doporučení tří nejvýznamnějších společností – European Society of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, American Academy of Pediatrics a World Health Organization jsou optimální léčbou lehké a středně těžké dehydratace orální rehydratační roztoky. Následuje realimentace. Tíži onemocnění mohou zmírnit podpůrné prostředky. Antibiotika podáváme jen výjimečně v indikovaných případech prokázané bakteriální etiologie a při septickém stavu. Hygiena rukou a zamezení kontaktu s nemocným pacientem patří k obecným preventivním opatřením. V případě rotavirového průjmu je účinnou prevencí vakcinace.
Na výročním zasedání ASCO 2023 GU letos v únoru v rámci sekce věnované pokročilému karcinomu prostaty, konkrétně novým cílům a výzvám v této terapeutické oblasti a také novým lékům, vystoupila Dr. Maha Hussain s prezentací o účinnosti a bezpečnosti darolutamidu v kombinaci s androgenní deprivační terapií (ADT) a docetaxelem podle objemu onemocnění a podle rizika onemocnění zkoumaných ve studii ARASENS fáze 3. Výsledky uvedené studie prokázaly, že darolutamid plus ADT v kombinaci s docetaxelem významně snižuje riziko úmrtí o 32,5 % ve srovnání s ADT s docetaxelem, a to u pacientů s metastatickým hormonálně senzitivním karcinomem prostaty (mHSPC)3.
Prognóza pacientů s chronickou myeloidní leukemií doznala radikálního zlepšení díky moderní léčbě cílené na podstatu onemocnění, zavedené do klinické praxe počátkem milénia. Nabídka 5 inhibitorů tyrosinkinázy BCR::ABL1 – imatinibu, nilotinibu, dasatinibu, bosutinibu a ponatinibu – se nedávno rozrostla o přípravek asciminib, jehož odlišný mechanizmus účinku dává předpoklad spojení efektivity se sníženou zátěží nežádoucími účinky.
Podpůrná léčba a péče jsou nedílnou součástí moderní onkologie. Předchází a řeší obtíže a komplikace způsobené nádorovým onemocněním a onkologickou léčbou. Přináší prokazatelný efekt na zlepšení kvality života i výsledků. Význam podpůrné léčby v onkologii se odrazil i v ustanovení samostatné sekce v rámci České onkologické společnosti schváleném výborem dne 24. 10. 2017 z podnětu prof. Jiřího Vorlíčka. Sekce podpůrné léčby a péče podporuje integrativní pojetí řešených problematik a vzájemně spolupracuje s dalšími odbornými společnostmi a skupinami. Přispívá tak k naplňování jednoho z cílů Národního onkologického programu 2021, kterým je „Prodloužení a zlepšení kvality života onkologických nemocných“.