Syndrom diabetické nohy – co nám radí v aktuálních doporučeních?

Článek shrnuje nejdůležitější aspekty péče o pacienty se syndromem diabetické nohy a s jeho rizikem. Pro lékaře, kteří pečují o diabetiky, se zejména doporučuje vyšetřit je z hlediska rizika syndromu diabetické nohy a zajistit jejich dispenzarizaci. Je nutné nepodceňovat ani počínající projevy syndromu diabetické nohy a pacienta včas odeslat do odborné podiatrické ambulance či alespoň s tímto pracovištěm konzultovat. Cílem je předejít invalidizujícícm amputacím a chronickým či recidivujícím ulceracím nebo deformitám u Charcotovy osteoartropatie.

Současné možnosti farmakoterapie obezity v ordinaci praktického lékaře – praktické poznámky  

Obezita je celoživotní závažné onemocnění s možnými mnohočetnými komplikacemi. Základem dlouhodobé efektivní léčby jsou vždy dieta a fyzická aktivita, provázené psychoterapeutickou podporou spolu s léčbou antiobezitiky, u indikovaných bariatrickou chirurgií. Z moderních antiobezitik se nabízejí Mysimba® tbl. a Saxenda® inj. Oba preparáty poskytují dobrý efekt na redukci hmotnosti i složky metabolického syndromu s potvrzenou kardiovaskulární bezpečností.

Novinky v oblasti péče o stomiky

S kvalitní pomocí se stomik setkává při řešení zdravotních problémů ze strany odborných lékařů a stomických sester. K rychlému návratu do normálního života pomůže výběr správných pomůcek a zvládnutí péče o stomii. Největší problémy však činí psychické zvládnutí nové situace. Zde mohou pomoci spolky stomiků, České ILCO, školení dobrovolníci a pomoc psychologa.

Současný stav léčby spinální muskulární atrofie

Spinální muskulární atrofie (SMA) jsou skupinou neurodegenerativních onemocnění motoneuronů nacházejících se v předních rozích míšních a i hlavových nervů. Naprostá většina z nich je způsobena mutací v genu SMN1 (survival motor neuron). Klinicky se projevují podle typu onemocnění různě závažnou progredující svalovou slabostí. Jedná se o vzácné onemocnění, kdy se ročně v České republice narodí přibližně 10 takto nemocných dětí. Jejich prognóza byla (podle typu nemoci) donedávna často vážná, někdy až fatální. Situace se ale změnila v roce 2016. Aktuálně jsou pro léčbu SMA registrována dokonce 3 léčiva fungující na principu genové léčby.

Cílená léčba NSCLC v roce 2022

U pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) došlo během posledního desetiletí k rozhodujícímu pokroku v léčbě. Přibývá možností léčby při prokázaných genetických aberacích, které nám predikují účinnost cílené léčby. Ta u řady pacientů často vede k výraznému prodloužení přežití, i když po určité době musíme počítat se vznikem rezistence.

Cílená léčba ovariálního karcinomu

Karcinom vaječníku se považuje za chemosenzitivní nádor. Dosud nepřekonaným standardem adjuvantní chemoterapie je kombinace platinového derivátu s taxanem. V posledních dekádách vstupuje do léčebného schématu cílená léčba PARP inhibitory, antiangiogenními preparáty ze skupiny monoklonálních protilátek a tzv. checkpoint inhibitory (s omezením na podávání v klinických studiích) patřícími mezi imunoterapeutika.

LÉČBA BOLESTI METAMIZOLEM

Metamizol je neopioidní analgetikum, spasmolytikum a antipyretikums širokou škálou indikací v léčbě akutní i chronické bolesti, včetně viscerální, pooperační a nádorové. Jeho předností je nízká gastrotoxicita, možnost užívat současně s antikoagulační terapií a absence sedativního efektu, což ho činí vhodným lékem i pro geriatrickou populaci, kde mohou být jiná analgetika riziková. Článek seznamuje s indikacemi, praktickými aspekty léčby a nežádoucími účinky metamizolu.

Racionální doba léčby pacientů s tromboembolickou nemocí, sekundární prevence

Antikoagulační léčba je velmi účinná v prevenci recidivy tromboembolické nemoci, avšak je spojena s rizikem krvácení. U pacientů s vysokým rizikem krvácení léčbu omezujeme na 3–6 měsíců, v ostatních případech se rozhodujeme podle odhadu rizika recidivy. Při extenzi léčby máme kromě warfarinu možnost použít přímá orální antikoagulancia, sulodexid, eventuálně kyselinu acetylsalicylovou.

Současný pohled na diagnostiku a léčbu varikoflebitidy

Povrchová žilní trombóza je v poslední době chápána jako součást žilní tromboembolické nemoci. Rizikové faktory se do značné míry překrývají s rizikovými faktory hluboké žilní trombózy. Epidemiologické studie u pacientů s povrchovou žilní trombózou prokázaly dosti vysoký výskyt současné nebo následné hluboké žilní trombózy či plicní embolie. V dia­gnostice se doporučuje provést ultrazvukové vyšetření povrchových i hlubokých žil obou končetin. Většina autorů se přiklání k doporučení antikoagulační léčby, resp. nízkomolekulárního heparinu či fondaparinuxu. Dávka a doba podávání této medikace závisí na rozsahu nálezu a jeho lokalitě.

Současné možnosti léčby neuropatické bolesti

Neuropatická bolest je velmi častým příznakem řady klinických neurologických jednotek (mononeuropatie, polyneuropatie, radikulopatie, míšní léze, stavy po cévních mozkových příhodách apod.) a představuje také významnou komponentu bolestí vertebrogenních či nádorových. Závažně snižuje kvalitu života pacientů, interferuje se spánkem a je často provázena úzkostí a/nebo depresí. Pro její léčbu dnes máme k dispozici široké spektrum preparátů, které při monoterapii či v rámci kombinované léčby umožní dosažení úlevy u významné části pacientů. V terapii lze využít také postupy nefarmakologické.