Gastroezofageální refluxní nemoc (GERD) je velmi časté a fenotypově různorodé onemocnění. Moderní léčba GERD se opírá o správné určení fenotypu nemoci. Článek velmi stručně shrnuje možnosti léčby GERD na úrovni režimových opatření, farmakoterapie, endoskopické terapie a chirurgických možností léčby. Zmíněna je i možnost fyzioterapie, psychoterapie a některé alternativní postupy.
V článku je uveden přehled aktuálních léčebných postupů u atopické dermatitidy dospělých. Pro objasnění souvislostí jsou nastíněny jak etiopatogeneze nemoci, tak i současná diagnostická kritéria. Základem sdělení je problematika lokální i celkové terapie.
Bolest je jednou z nejčastěji hlášených potíží u pacientů s revmatickým onemocněním. Studie ukázaly, že většina pacientů vnímá bolest jako hlavní problém své nemoci a její zmírnění je pro ně nejyyšší prioritou. U revmatologických pacientů je velkým problémem chronizace bolesti, která může přetrvávat i u těch, kteří dosáhli adekvátní kontroly nad základním onemocněním. Chronická bolest často vede k poruchám spánku, nálady, depresi a úzkosti.
Revmatoidní artritida je nejčastější autoimunitní onemocnění postihující pohybový aparát polyartritidou a projevující se četnými mimokloubními manifestacemi. V posledních více než 20 letech se léčebný repertoár rozrostl o několik cíleně působících přípravků, konkrétně biologických léků zasahujících proti cytokinům nebo imunitním buňkám, ale také na úrovni nitrobuněčné signalizace. Změnily se terapeutické strategie, kdy bez ohledu na použitý lék platí, že by měla být léčba nasazena co nejdříve od prvních příznaků nemoci a měla by být vedena k cíli.
Předmětem článku je zhodnocení účinnosti a bezpečnosti IL-17A inhibitoru sekukinumabu ve skupině spondyloartritid, konkrétně u ankylozující spondylitidy (AS), non radiografické axiální spondyloartritidy (axSpA) a psoriatické artritidy (PsA). U každé klinické jednotky je stručně podán popis konvenční i biologické léčby, jak je rozebírána evidence o účinnosti sekukinumabu u jednotlivých diagnóz, a to v randomizovaných, kontrolovaných studiích a jejich otevřených extenzích. Dále pak jsou prezentovány výsledky kohortových studií a registrů včetně českého národního registru ATTRA.
Psoriatická artritida (PsA) je chronické zánětlivé onemocnění, charakterizované bolestí a ztrátou funkce periferních kloubů (artritida), postižením páteře (axiální spondylitida, sakroiliitida), entezitidou, daktylitidou, postižením kůže (psoriáza PsO) a nehtů, a proto je nazývána „psoriatickou nemocí“. Psoriatická artritida se řadí do skupiny spondyloartritid. Postižení orgánů asociovaných s PsA (psoriáza, uveitida a zánětlivé onemocnění střev) se nově nazývá „nemuskuloskeletální“ (non-musculoskeletal) manifestace, která nahrazuje termín „mimokloubní“ (extra-articular) manifestace.
Spondyloartritidy patří mezi zánětlivá revmatická onemocnění postihující páteř podobně jako periferní klouby a mohou vést až k jejich úplné destrukci. Léčba se skládá z nefarmakologických postupů soustředících se na pravidelný pohyb a z účinné farmakoterapie stojící na nesteroidní antirevmatické léčbě a léčbě biologické (případně cílené syntetické) u pacientů s přetrvávající významnou aktivitou onemocnění.
V souvislosti s pokrokem v poznání imunologických mechanizmů, které vedou ke vzniku psoriatické artritidy, se v posledních letech výrazně rozšířilo terapeutické armamentárium, které máme k dispozici, stejně jako se upřesnila strategie léčby. To vše umožňuje cílit léčbu podle jednotlivých klinických komponent, jež se podílejí na výsledném klinickém obrazu konkrétního pacienta (personalizovaná medicína).
Každý nově zaváděný lék prochází náročným systémem klinických hodnocení, ve kterých je sledován efekt léčby i její bezpečnost. V následujícím textu shrneme metody hodnocení aktivity onemocnění a odpovědi na léčbu, přehled farmak, která máme v současné době k dispozici, a nakonec strategii léčby.
Stillova nemoc dospělých se řadí mezi vzácné choroby. K jejím projevům patří vysoké horečky, muskuloskeletální postižení, kožní manifestace a vysoké počty leukocytů s převahou neutrofilů. Závažnou manifestací je syndrom aktivovaných makrofágů. Glukokortikoidy, methotrexát a inhibitory IL-1 a IL-6 představují základní kameny její léčby.
Osteoartróza (OA) je chronické progresivní muskuloskeletální onemocnění, které postihuje velkou část populace. Počty pacientů se symptomatickou OA stále narůstají. Terapie je kombinací nefarmakologických a farmakologických postupů. U pacientů s těžkou OA je indikována i chirurgická léčba.