Karcinom prostaty

PARP inhibitory v léčbě karcinomu prostaty

Jednou z možností, jak zlepšit léčebné výsledky pacientů s metastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC), je zavedení nových skupin léků do léčebného algoritmu onemocnění. Řadíme sem i takzvané PARP [poly(ADP-ribóza)polymeráza] inhibitory. Mechanizmus terapie PARP inhibitory spočívá v inhibici enzymů, které opravují poškozenou DNA. Mutace v genech opravujících DNA se vyskytují u karcinomu prostaty v 11–33 %, nejčastěji je zastoupena mutace v genu BRCA2 (5,3 %). Nejvíce dat u pacientů s mCRPC máme k dispozici s PARP inhibitorem olaparibem a talazoparibem.

Současné možnosti léčby nemetastatického kastračně rezistentního karcinomu prostaty

Kastračně rezistentní karcinom prostaty (CRPC) bez průkazu metastatického onemocnění podle standardních zobrazovacích metod (CT a scintigrafie skeletu) či vyšetření nové generace (PET/CT) klasifikujeme jako nemetastatický CRPC (nmCRPC). Donedávna nebyla k dispozici účinná léčba tohoto onemocnění a pacienti progredovali do metastatického stadia. Cílem léčby nmCRPC je proto prodloužení doby do vzniku metastatického stadia a prodloužení i celkového přežití (OS). Toto potvrdily i tři významné prospektivní klinické studie 3. fáze. Studie hodnotily antiandrogeny 2. generace, kam patří apalutamid, enzalutamid a darolutamid.

Záchyt a identifikace pacientů s karcinomem prostaty

Karcinom prostaty (KP) představuje nejčastější nádorové onemocnění mužů a je spojen s významnou morbiditou a mortalitou. V roce 2019 bylo na celém světě diagnostikováno přibližně 1,8 milionu nových případů, což představuje 13 % všech nádorů u mužů. Karcinom prostaty byl v roce 2019 pátou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění mužů. K hlavním předpokladům úspěšné léčby tohoto onemocnění patří časná a přesná diagnostika.