Gastroezofageální refluxní nemoc (GERD) je velmi časté a fenotypově různorodé onemocnění. Moderní léčba GERD se opírá o správné určení fenotypu nemoci. Článek velmi stručně shrnuje možnosti léčby GERD na úrovni režimových opatření, farmakoterapie, endoskopické terapie a chirurgických možností léčby. Zmíněna je i možnost fyzioterapie, psychoterapie a některé alternativní postupy.
Syndrom dráždivého tračníku patří mezi funkční poruchy trávicího traktu a je jednou z nejčastěji se vyskytujících nemocí této oblasti. Vzhledem k široké paletě forem a symptomů patří mezi onemocnění, kde je diagnostika velice obtížná. Vždy je zapotřebí vyloučit onemocnění organického původu.
Vytvoření stomie je nevyhnutelnou součástí mnoha chirurgických výkonů v oblasti zažívacího traktu v nejrůznějších indikacích a případech, nezávisle na stavu a věku pacienta. Tento přehledový článek popisuje rozdíl mezi plochým a konvexním systémem, poukazuje na různé tělesné profily pacientů a vysvětluje, v jakých případech zvolit konvexní typ pomůcky u pacientů s derivační stomií. Současným trendem v péči o stomiky je jednoznačně využívání konvexních pomůcek. Nasazení správného typu stomické pomůcky je velmi důležité, protože eliminuje vznik komplikací v peristomální oblasti.
Mezi nejčastější původce bakteriálních střevních infekcí patří v našich podmínkách Campylobacter a Salmonella. Léčba je symptomatická. Antibiotická léčba je podávána pouze v jasně indikovaných případech.
Akutní gastroenteritidy patří k nejčastějším příčinám infekčních onemocnění. Včasná a správně vedená rehydratace je základem péče o děti s průjmem. Podle doporučení tří nejvýznamnějších společností – European Society of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, American Academy of Pediatrics a World Health Organization jsou optimální léčbou lehké a středně těžké dehydratace orální rehydratační roztoky. Následuje realimentace. Tíži onemocnění mohou zmírnit podpůrné prostředky. Antibiotika podáváme jen výjimečně v indikovaných případech prokázané bakteriální etiologie a při septickém stavu. Hygiena rukou a zamezení kontaktu s nemocným pacientem patří k obecným preventivním opatřením. V případě rotavirového průjmu je účinnou prevencí vakcinace.
Kolorektální karcinom (CRC) zaujímá mezi maligními onemocněními podle statistik celosvětově 3. místo v incidenci a 2. místo v počtu úmrtí. Většina nových případů vzniká bez prokazatelné genetické zátěže, hereditární syndromy jsou odpovědné za pouhých 5 % případů, familiární výskyt se týká zhruba 25 % případů a zbylých 70 % připadá na spontánně vzniklé CRC. Kromě klasických rizikových faktorů se pozornost zaměřuje také na roli a význam střevního mikrobiomu.
Průjmová onemocnění se řadí mezi nejčastější zdravotní problémy na cestách v zahraničí. Příčiny jsou různé – neinfekční (dysmikrobie, stres) či infekční. Nejčastějším infekčním agens způsobujícím cestovatelské průjmy jsou bakterie. Ve většině případů cestovatel vystačí se symptomatickou léčbou s nutností dostatečné hydratace a dietního režimu. V závažnějších případech je nutná medikamentózní léčba.
Dráždivý tračník patří mezi nejčastější funkční poruchy trávicí trubice. Patogeneze onemocnění je kombinovaná, klinický obraz pestrý a proměnlivý a diagnostika i léčba jsou v mnoha případech poměrně obtížné. Prognóza onemocnění je příznivá „quoad vitam“, ale může být poměrně problematická „quoad sanationem“. Onemocnění může být součástí skupiny dalších funkčních onemocnění gastrointestinálního traktu.
Idiopatické střevní záněty (ISZ) – ulcerózní kolitida a Crohnova choroba – jsou chronická, recidivující onemocnění … Přečíst
Probiotiky nazýváme nepatogenní specifické živé organizmy lidského původu, které mohou ovlivňovat nebo dokonce zlepšovat zdravotní … Přečíst