gastroenterologie

Příprava pacienta ke koloskopii

K provedení efektivní a bezpečné koloskopie je třeba adekvátní příprava tlustého střeva, která umožňuje dokonalou vizualizaci slizničního povrchu. Dokonalá příprava před vyšetřením tlustého střeva zvyšuje bezpečnost endoskopie, její diagnostickou přesnost, kvalitu a rychlost, zároveň snižuje obtížnost jejího provedení. Ideální příprava by měla vést k úplnému vyprázdnění střeva včetně tekutého obsahu pro minimalizaci rizika přehlédnutí patologických lézí, neměla by modifikovat vzhled střevní sliznice, vyvolat diskomfort pro pacienta či významně ovlivnit vnitřní prostředí.

Očista střev před koloskopií

Kvalitní koloskopické vyšetření je závislé na zajištění co nejlepší očisty tlustého střeva. Toho lze dosáhnout jedině kombinací diety, očistných roztoků a dostatečným příjmem tekutin. Důsledné dodržování doporučení přináší dobrou přehlednost sliznice pro endoskopistu, zvýšení bezpečnosti výkonu a nepochybně vede i k optimističtější délce vyšetření. Ideální je zahájit přípravu týden před vyšetřením.

Očista střev před koloskopií

Adekvátní střevní očista je zcela zásadní pro správně a úspěšně provedenou diagnostickou či terapeutickou koloskopii a patří také mezi indikátory kvality koloskopie. Až ve 25 % případů bývá kvalita střevní očisty špatná, což přináší riziko přehlédnutí patologického nálezu. Jednodenní bezezbytková dieta je doporučována jako dostačující. Preferována je tzv. dělená střevní očista a poslední dávka očistného roztoku má být ideálně ukončena 4 hodiny před začátkem vyšetření. Takový postup je pacienty lépe tolerován a kvalita střevní očisty bývá vyšší. Oproti dříve rutinně používané velkoobjemové střevní očistě (4 litry) lze pacientům nabídnout i nízkoobjemové a také ochucené roztoky (2–3 litry).

Refluxní choroba jícnu, aktuální možnosti léčby

Gastroezofageální refluxní nemoc (GERD) je velmi časté a fenotypově různorodé onemocnění. Moderní léčba GERD se opírá o správné určení fenotypu nemoci. Článek velmi stručně shrnuje možnosti léčby GERD na úrovni režimových opatření, farmakoterapie, endoskopické terapie a chirurgických možností léčby. Zmíněna je i možnost fyzioterapie, psychoterapie a některé alternativní postupy.

Léčba pacienta se syndromem dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku patří mezi funkční poruchy trávicího traktu a je jednou z nejčastěji se vyskytujících nemocí této oblasti. Vzhledem k široké paletě forem a symptomů patří mezi onemocnění, kde je diagnostika velice obtížná. Vždy je zapotřebí vyloučit onemocnění organického původu.

Trendy v péči o pacienta se stomií, novinky v oblasti stomických pomůcek

Vytvoření stomie je nevyhnutelnou součástí mnoha chirurgických výkonů v oblasti zažívacího traktu v nejrůznějších indikacích a případech, nezávisle na stavu a věku pacienta. Tento přehledový článek popisuje rozdíl mezi plochým a konvexním systémem, poukazuje na různé tělesné profily pacientů a vysvětluje, v jakých případech zvolit konvexní typ pomůcky u pacientů s derivační stomií. Současným trendem v péči o stomiky je jednoznačně využívání konvexních pomůcek. Nasazení správného typu stomické pomůcky je velmi důležité, protože eliminuje vznik komplikací v peristomální oblasti.

Bakteriální střevní infekce

Mezi nejčastější původce bakteriálních střevních infekcí patří v našich podmínkách Campylobacter a Salmonella. Léčba je symptomatická. Antibiotická léčba je podávána pouze v jasně indikovaných případech.

Akutní gastroenteritidy u dětí a jejich léčba

Akutní gastroenteritidy patří k nejčastějším příčinám infekčních onemocnění. Včasná a správně vedená rehydratace je základem péče o děti s průjmem. Podle doporučení tří nejvýznamnějších společností – European Society of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, American Academy of Pediatrics a World Health Organization jsou optimální léčbou lehké a středně těžké dehydratace orální rehydratační roztoky. Následuje realimentace. Tíži onemocnění mohou zmírnit podpůrné prostředky. Antibiotika podáváme jen výjimečně v indikovaných případech prokázané bakteriální etiologie a při septickém stavu. Hygiena rukou a zamezení kontaktu s nemocným pacientem patří k obecným preventivním opatřením. V případě rotavirového průjmu je účinnou prevencí vakcinace.

Význam molekulárního testování u karcinomu kolorekta 

Kolorektální karcinom (CRC) zaujímá mezi maligními onemocněními podle statistik celosvětově 3. místo v incidenci a 2. místo v počtu úmrtí. Většina nových případů vzniká bez prokazatelné genetické zátěže, hereditární syndromy jsou odpovědné za pouhých 5 % případů, familiární výskyt se týká zhruba 25 % případů a zbylých 70 % připadá na spontánně vzniklé CRC. Kromě klasických rizikových faktorů se pozornost zaměřuje také na roli a význam střevního mikrobiomu.

Průjmová onemocnění cestovatelů

Průjmová onemocnění se řadí mezi nejčastější zdravotní problémy na cestách v zahraničí. Příčiny jsou různé – neinfekční (dysmikrobie, stres) či infekční. Nejčastějším infekčním agens způsobujícím cestovatelské průjmy jsou bakterie. Ve většině případů cestovatel vystačí se symptomatickou léčbou s nutností dostatečné hydratace a dietního režimu. V závažnějších případech je nutná medikamentózní léčba.