Je nesporné, že se léčba astmatu v posledních letech dále zlepšila. Změnil se přístup k léčbě astmatu jako takového a současně máme řadu nových účinných biologických léčiv pro těžké astma, která přesně cílí na určený fenotyp. V článku se budeme zabývat přehledem současných biologických léčiv astmatu, včetně kazuistiky, která dokladuje, že lze v průběhu léčby těžkého astmatu biologická léčiva měnit podle klinické odpovědi.
Elektronická cigareta je zařízení, které bylo vyvinuto a patentováno v Číně v roce 2006. Toto zařízení vytváří aerosol podobný cigaretovému kouři zahřátím kapalné náplně komerčně nazývané e-liquid. Tento aerosol pak uživatel elektronické cigarety vtahuje do plic a vydechuje. O tom, jaká jsou pro a proti a budoucnost vapingu s námi hovořil Robert Hrdlička, prezident Komory elektronického vapování (KEVAP).
Poslední dekáda přinesla signifikantní pokrok v terapii psoriázy díky nástupu moderních blokátorů interleukinu 17 a 23. Výrazně se tak posunul předpokládaný standard účinnosti léčby na alespoň 75% zlepšení oproti výchozímu stavu. Současně selektivní blokátory interleukinů prokazují velmi dobrý dlouhodobý bezpečnostní profil, který umožňuje nejen účinnou, ale také bezpečnou léčbu pacientů s psoriázou. Nejnovějším preparátem pro terapii psoriázy v této skupině je bimekizumab, který dále posouvá nároky na léčbu pacientů s psoriázou.
Chronické rány, tj. rány nehojící se déle než 4 týdny, jsou mnohdy výzvou i pro zkušeného specialistu. V literatuře se uvádí prevalence 1–3 % v populaci, s vyšším výskytem v seniorském věku. Jak populace stárne a přibývá obézních pacientů s diabetem, zvyšuje se i počet pacientů s chronickou ránou, což představuje nemalou ekonomickou zátěž. V současné době je k dispozici velké množství zdravotnických prostředků k hojení ran a neustále probíhá vývoj nových technologií.
Obstrukční spánková apnoe (OSA) je nejčastější poruchou dýchání ve spánku. Postiženy mohou být všechny věkové kategorie, včetně dětské populace. Muži jsou postiženi 2–3× častěji než ženy a se zvyšujícím se věkem prevalence narůstá. V ČR se prevalence OSA u dospělých uvádí 34 % u mužů a 17 % u žen. Údaje ze Spojených států a Evropy udávají rozpětí 14–49 % – tolik mužů středního věku má klinicky významnou OSA.
Zápal plic a další onemocnění vyvolaná řadou sérotypů bakterie Streptococcus pneumoniae představují významný celosvětový zdravotní problém. S příchodem očkování zaměřeného proti pneumokokovým infekcím se začala globální situace měnit. Očkovací programy významně snižují výskyt těchto onemocnění, předcházejí jim a zcela neoddiskutovatelně zachraňují lidské životy.
Stillova nemoc je poměrně heterogenní choroba, jejíž průběh může kolísat od mírných projevů až po závažné, život ohrožující stavy. Terapie onemocnění by měla být vždy vedena s ohledem na dominující klinické příznaky. Kromě glukokortikoidů a syntetických chorobu modifikujících léků nabývají na významu léky biologické, zejména inhibitory IL-1, které mají dobrou účinnost zejména u systémových forem onemocnění. Jedním z nich je kanakinumab, plně humánní protilátka proti IL-1β, který prokázal v klinických hodnoceních u dětí i dospělých se Stillovou chorobou dobrou účinnost s přijatelným bezpečnostním profilem.
Chronická obstrukční plicní nemoc patří celosvětově mezi nejčastější chronická respirační onemocnění, postihuje cca 8 % dospělé populace a je jednoznačně asociována s kouřením. V České republice stále kouří cca 30 % obyvatel starších 15 let, což nás kvalifikuje na 11. místo v rámci Evropské unie. Za tabákové výrobky každoročně utratíme téměř 120 miliard Kč, v přepočtu neuvěřitelných 11 tisíc Kč na hlavu. Diagnostika a léčba tohoto onemocnění patří do rutinní praxe každého pneumologa. Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře se základními principy moderní terapie CHOPN.
Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je onemocnění s poměrně vysokou prevalencí. Nemocnému zhoršuje kvalitu života a v některých případech má i závažné důsledky. Většina nemocných se symptomy dolních močových cest na podkladě BHP je léčena farmakologicky. Pokud farmakologická léčba selhává, nastupuje léčba chirurgická. V oblasti léčby BHP (farmakologické i chirurgické) stále dochází k inovacím, které si kladou za cíl zjednodušit a zefektivnit léčbu. Z těchto důvodů se i do léčby BHP zapojují moderní technologie.
Léčba vulvovaginálních infekcí má dva základní pilíře – odstranění přemnoženého patogenu a restituci poševního prostředí. Vedle cílených antiinfekčních léčiv mají v klinické praxi široké užití nespecifická dezinficiencia. Pro svůj prokazatelný antiseptický, antiflogistický a analgetický účinek spojený se zrychlením ústupu klinických potíží je volen výplach benzydaminem. Obnovu poševního prostředí zajišťujeme probiotiky. V případě narušené trofiky poševní sliznice je vhodná lokální estrogenní substituce.