Zápal plic a další onemocnění vyvolaná řadou sérotypů bakterie Streptococcus pneumoniae představují významný celosvětový zdravotní problém. S příchodem očkování zaměřeného proti pneumokokovým infekcím se začala globální situace měnit. Očkovací programy významně snižují výskyt těchto onemocnění, předcházejí jim a zcela neoddiskutovatelně zachraňují lidské životy.
Před zavedením očkování vedly zápaly plic velmi často k vážnému respiračnímu selhání, hospitalizacím, úmrtím. Závažným zdravotním rizikem byla také bakteriální meningitida. Přinášela vysoké riziko komplikací, jako je poškození mozku, ztráta sluchu a vývojová postižení. Přeživší často čelili dlouhodobým fyzickým a kognitivním postižením. Sepse, život ohrožující stav, další možný výsledek invazivních pneumokokových infekcí, je obdobně zodpovědná za vysokou úmrtnost v důsledku systémových zánětlivých reakcí a následných poruch orgánů.
Nejvyšší zatížení nesly a stále nesou rozvojové země v důsledku nedostatečného přístupu obyvatelstva ke zdravotnické infrastruktuře, omezeným zdrojům pro zavádění preventivních opatření a s vyšší mírou základních rizikových faktorů, jako je nízká životní úroveň, podvýživa apod.
Nová konjugovaná vakcína PCV20
Již zavedení vakcíny zaměřené proti třinácti sérotypům S. pneumoniae, tj. 13valentní pneumokokové konjugované vakcíny (PCV13), mělo významný vliv na snížení počtu pneumokokových infekcí; nicméně byly zde stále bakteriální sérotypy, které PCV13 nepokrývá, zodpovídající za značný počet závažných onemocnění. Proto je tak významný nástup 20valentní pneumokokové konjugované vakcíny Apexxnar (PCV20), která se používá k prevenci pneumonií a invazivních onemocnění způsobených S. pneumoniae. PCV20 má podobnou strukturu a složení jako PCV13, s přidáním polysacharidů zaměřených na sedm dalších sérotypů S. pneumoniae (8, 10A, 11A, 12F, 15B, 22F a 33F). Jdeo vakcínu konjugovanou, tzn. polysacharidy jsou spojeny s nosičem – proteinem, který potencuje imunitní odpověď lidského organizmu, a zlepšuje tak účinnost vakcíny. Imunogenita, tj. schopnost této očkovací látky podávané v jedné dávce intramuskulární injekcí, vyvolat silnou imunitní odpověď vůči všem dvaceti sérotypům S. pneumoniae zahrnutým ve vakcíně, byla prokázána klinickými studiemi u pacientů, kteří buď nebyli očkováni, nebo byli dříve očkováni vakcínou PCV13.
Nežádoucí účinky, kontraindikace
Vakcína PCV20 je dobře snášena, nejčastějšími nežádoucími účinky jsou bolest v místě vpichu a bolest svalů. Její profil snášenlivosti a bezpečnosti je podobný profilu vakcíny PCV13. Vakcína je kontraindikována u osob s přecitlivělostí na složky vakcíny nebo na předchozí dávku této očkovací látky.
Indikační kritéria
PCV20 byla schválena v USA pro dospělé jedince již v červnu 2021 a následně v únoru 2022 v Evropské unii. Po dalším hodnocení bezpečnosti, imunogenicity a účinnosti u americké pediatrické populace získala PCV20 v dubnu 2023 v USA také pediatrické schválení pro aktivní imunizaci k prevenci invazivních pneumokokových onemocnění způsobených S. pneumoniae sérotypů 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 8, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 18C, 19A, 19F, 22F, 23F a 33F u osob ve věku od 6 týdnů do 17 let a k prevenci zánětu středního ucha způsobeného sérotypy S. pneumoniae 4, 6B, 9V, 14, 18C, 19F a 23F u jedinců ve věku od 6 týdnů do 5 let.
Variabilita sérotypů
PCV20 tedy obsahuje všechny složky PCV13 s přídavkem polysacharidových konjugátů dalších sedmi sérotypů vybraných na základě jejich všeobecného geografického rozšíření a relativní prevalence jako původců pneumokokových onemocnění. U S. pneumoniae je popsáno celkem 92 sérotypů. Jejich výskyt je podmíněn lokalitou, stejně jako populačně. V Shangaji, obdobně jako v Jordánsku, byly například v dětské populaci detekovány sérotypy 19F, 6A, 19A, 23 F, 14 a 6B. Sérotypy 6A a 6B odpovídají za rozvoj otitid a sinusitid, sérotyp 14 je spojen s pneumonií a invazivními infekcemi, sérotyp 19F a 23F s pneumonií a sinusitidou. V Jihoafrické republice (ve všech věkových skupinách) se velmi často vyskytuje sérotyp 1 zodpovědný za rozvoj vysoce nebezpečné meningitidy a invazivních pneumokokových infekcí. Mnohé sérotypy jsou navázány na více druhů infekcí. Obraz zastoupení jednotlivých sérotypů není stabilní, mění se pod vlivem vakcinačních programů a antibiotické léčby.
Rozšířením pokrytí sérotypů S. pneumoniae způsobujících pneumokokové infekce představuje očkovací látka PCV20 významný nástroj s potenciálem dále snižovat dopad pneumokokových onemocnění, s důrazem na bakteriemické i nebakteriemické komunitní pneumonie a invazivní pneumokoková onemocnění, jako jsou sepse a akutní meningitida. Přímý praktický dopad ukazuje epidemiologická situace Turecka, kde jsou invazivní pneumokokové infekce vyvolávány ve 43,7 % jinými sérotypy, než které pokrývala PVC13.
Výzva pro veřejné zdravotnictví
Očkování vakcínou PCV20 má preferované schéma primárního očkování u vysoce rizikových dospělých osob se souběžnými onemocněními nebo v dobrém zdravotním stavu ve věku od 65 do 85 let. Česká republika, stejně jako mnoho jiných obzvláště evropských zemí, zažívá významný demografický posun charakterizovaný stárnutím populace a rostoucím počtem seniorů. Tento trend přináší mnohé výzvy, které je třeba řešit zejména v oblasti programů veřejného zdraví. Senioři jsou vysoce zranitelní vůči infekčním chorobám obecně. Imunitní odpověď se zhoršuje s věkem, což může oslabit schopnost lidského organizmu bojovat proti pneumokokovým bakteriím, zvýšit šance na infekci a její následné komplikace.
Přestože jsou výhody očkování zřejmé, někteří senioři mají značné obavy z vedlejších účinků očkování, vyznačují se nedůvěrou vůči farmaceutickým firmám – výrobcům očkovacích látek. Velké množství osob se dokonce domnívá, že očkování u nich naopak může příslušnou chorobu, proti které je vakcína primárně namířena, vyvolat. To úzce souvisí s nedostatkem, úrovní a způsobem poskytovaných zdravotnických informací. Není jistě bez zajímavosti a stojí za zamyšlení opatření důsledně uplatňované vůči laické populaci ve Spojených státech – zdravotnické informace předávané pacientům (ústní, stejně jako psané) musí být podávány na úrovni a terminologií srozumitelnou absolventům páté třídy základní školy.
Incidence pneumokokových onemocnění v ČR
Ještě v roce 2011 byla nejvyšší incidence invazivních pneumokokových onemocnění v České republice ve věkové skupině osob nad 65 let, a to 8,1 nemocného na 100 tisíc obyvatel. V roce 2021, tedy o deset let později bylo v České republice potvrzeno invazivní pneumokokové onemocnění u 264 pacientů, z nichž 48 na pneumokokovou infekci zemřelo. Z celkového počtu 264 pacientů s invazivním pneumokokovým onemocněním bylo 140 starších 65 let. Očkování proti pneumokokům bylo sice v České republice zahájeno v roce 2010, ale jeho vliv se ve statistikách nemocnosti projevil poprvé v roce 2015, kdy vakcína začala být hrazena ze zdravotního pojištění a zájem o očkování se prokazatelně zvýšil.
Nelze než závěrem shrnout, že rozšířením pokrytí sérotypů S. pneumoniae představuje vakcína PCV20 cenný nový nástroj s potenciálem dále účinně snižovat dopad pneumokokových onemocnění.
prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.
Katedra epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany