Burkittův lymfom
Burkittův lymfom je vzácné nádorové onemocnění, patřící k nehodgkinským lymfomům. Jde o agresivně se chovající, nicméně vysoce chemosenzitivní chorobu, vyléčitelnou u většiny pacientů léčbou založenou na intenzivní chemoterapii.
hematoonkologie
Systémová AL amyloidóza – současné léčebné možnosti
AL amyloidóza (light chain, primární) je systémové nebo orgánově limitované onemocnění patřící do skupiny monoklonálních gamapatií, resp. plazmocelulárních dyskrazií. Incidence AL je přibližně 10 nemocných na milion obyvatel za rok a představuje více než 70 % případů ze všech typů amyloidóz. Medián věku při diagnóze je 65 let a přibližně v 10–20 % případů bývá asociováno s mnohočetným myelomem nebo Waldenströmovou makroglobulinemií. Předpokladem úspěšné léčby AL amyloidózy je eliminace patologického B-lymfocytárního klonu a tím i maximální redukce nálože amyloidogenních lehkých řetězců, tedy dosažení hematologické léčebné odpovědi.
Nové léky a léčebné postupy v oblasti akutní lymfoblastické leukemie dospělých
Léčba akutní lymfoblastické leukemie v posledním desetiletí doznala pokroku v podobě zavedení několika nových léků a léčebných postupů. Pro pacienty s relapsem ALL jsou k dispozici monoklonální protilátky, imunokonjugáty a zcela nová léčebná modalita v podobě lymfocytů s chimérním antigenním receptorem (CAR T lymfocyty). Tyto léky se v rámci klinických hodnocení zkoušejí i pro léčbu nově diagnostikovaných pacientů, u kterých vykazují vynikající léčebné výsledky.
Současné možnosti léčby myelodysplastického syndromu
V léčbě pacientů s myeloidními onemocněními typu myelodysplastického syndromu se v posledních letech objevilo několik velmi nadějných léků rozšiřujících léčebné možnosti. Některé léky již úspěšně prošly ověřením účinnosti a bezpečnosti v rámci klinických studií a dostaly se do běžné klinické praxe, jiné na schválení regulačními autoritami zatím čekají.
Nové léky a léčebné přístupy v oblasti AML
Základem kurativní terapie akutní myeloidní leukemie (AML) byla po desetiletí indukční chemoterapie „7 + 3“ následovaná další konsolidační chemoterapií, případně transplantací krvetvorných buněk. Terapeutické možnosti v posledních letech rozšířily nové léky, které přispěly ke zlepšení léčebných výsledků. Prognóza onemocnění však nadále zůstává závažná a je potřebný další výzkum na poli léčby AML.
Novinky v léčbě folikulárního lymfomu
Do léčby folikulárního lymfomu vstupuje řada cílených léků a modalit, které nejsou založeny na chemoterapii, a jsou tedy vhodnější i pro pacienty neúnosné k chemoterapii ať již z důvodu toxicity, nebo nízké účinnosti. Kromě již dostupných léčiv v klinické praxi (obinutuzumab, idelalisib nebo lenalidomid) je v klinických studiích testována řada dalších léků. Následující přehled shrnuje nejvýznamnější skupiny léčiv perspektivních v terapii folikulárního lymfomu. Jde zejména o inhibitor epigenetických modifikátorů (tazemetostat), léky cílící na epitop CD19 (tafasitamab, anti CD-19 CAR-T), koncepčně novým přístupem jsou bispecifické protilátky antiCD-20/CD-3.