Od počátku roku 2023 probíhá aktivní diskuze o potřebě nových vakcín proti onemocnění COVID-19 vyvolávaném SARS-CoV-2 virem. V důsledku globálních surveillance dat o cirkulujících variantách a subvariantách SARS-CoV-2 doporučila Technická poradní skupina pro složení vakcín proti COVID-19 Světové zdravotnické organizace aktualizovat vakcínu zaměřenou na vyvolání protilátkové odpovědi proti potomkům linie XBB s důrazem na subvariantu XBB.1.5 varianty Omicron, a zlepšit tak ochranu lidské populace zejména proti symptomatickému onemocnění.
Od doby, kdy se virová varianta Omicron stala celosvětově dominantní, zmutovala postupně do různých subvariant. Nejdříve to byla BA.1, pak BA5. Posléze byly oznámeny první záchyty BQ.1 a BQ.1.1. Nyní převažuje XBB.1.5 (přezdívaná Kraken), která vznikla ze subvarianty BA.2. Ta je tedy také součástí rodiny XBB, která upoutala pozornost virologů (vlna infekcí v Singapuru), protože obsahuje, oproti ostatním dosud popsaným virům více mutací umožňujících vyhnout se lidskému imunitnímu systému.
Sublinie XBB.1.5
Kraken nese významnou mutaci (F486P) umístěnou v receptorové vazebné doméně (RBD) spike proteinu, která přímo integruje s ACE2 – vstupním receptorem pro mnohé viry, včetně SARS-CoV-2, který v lidském organizmu nacházíme v takřka všech orgánech (plíce, srdce, játra, mozek). Předpokládá se, že právě mutace F486P může měnit flexibilitu RBD, ta se tak stane přístupnější pro ACE2 a následně dojde ke zvýšení vazebné afinity. Mutace F486P zvyšuje virovou infekčnost, stejně jako schopnost úspěšně unikat detekci imunitním systémem hostitele. Některé studie naznačují, že mutace F486P mění konformaci spike proteinu, čímž se SARS-CoV-2 stává stabilnějším a odolnějším vůči neutralizačním protilátkám. Z toho lze usuzovat, že budeme i nadále pozorovat nárůst počtu nemocných.
Nejdominantnější cirkulující varianta v americké populaci
Jen ve Spojených státech se počet onemocnění COVID-19 způsobených XBB.1.5 poměrně rychle zvýšil z řádově několika jednotek procent na více než 40 % zasažených. Podle amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention) se v tuto chvíli jedná o nejčastější cirkulující variantu v americké populaci s ohnisky v New Yorku a New Jersey. XBB.1.5 byl obdobně zjištěn v nejméně 28 dalších zemích světa.
Klinické příznaky onemocnění
Příznaky onemocnění se pohybují na škále od typického nachlazení, jako je kašel, až po dušnost a hypoxii, které vyžadují lékařskou pomoc. Dočasná ztráta chuti a čichu se v některých případech stále vyskytuje, ale méně často. Další příznaky mohou zahrnovat horečku, zimnici, únavu, bolesti svalů, bolesti v krku, nevolnost, zvracení, průjem. Obvykle přetrvávají pět až sedm dní, ale u jednotlivých osob se liší.
Riziko dlouhého covidu
S každou dosud objevenou variantou COVID-19 zůstává aktuální riziko tzv. dlouhého covidu. Jde o velmi širokou škálu přetrvávajících zdravotních problémů, které mohou trvat týdny, měsíce i déle. Ačkoli dlouhý COVID-19 byl častěji hlášen u osob, které prodělaly závažnou formu onemocnění, může postihnout kohokoli, kdo byl infikován virem SARS-CoV-2. Dokonce i osoby, které prošly mírnou formou onemocnění nebo neměly žádné příznaky. Nový výzkum však ukázal, že u pacientů s mírným onemocněním příznaky dlouhého COVID-19 odeznívají do roka od infekce.
Nová monovalentní vakcína
Stále nejlepším způsobem, jak se chránit před infekcí, nyní vyvolávanou subvariantou XBB.1.5 Omicron tak zůstává očkování. Kromě očkování je důležité průběžně vyhodnocovat míru každodenního rizika pohybu ve společnosti, obzvláště v nadcházejícím podzimním a zimním období. XBB.1.5 se pravděpodobně šíří rychleji také proto, že většina lidí již nenosí respirátory či roušky, není dodržován dostatečný fyzický odstup mezi jednotlivými lidmi a není věnována dostatečná pozornost větrání uzavřených prostor.
Za této situace je vysoce pozitivní zprávou, že společnosti Pfizer a BioNTech předložily úřadu FDA (U.S. Food and Drug Administration) žádost o schválení aktualizované monovalentní vakcíny COVID-19 proti Omicron XBB.1.5. Společnost Moderna, stejně jako Novavax v současnosti vyhodnocují očkovací látky zaměřené na XBB.1.5 a XBB.1.16. FDA již udělil souhlas, zatím pouze firmě Pfizer a BioNTech, a to v režimu tzv. nouzového použití. Očekává se, že aktualizovaná vakcína bude k dispozici během zářijových dnů letošního roku. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v tuto chvíli žádosti vyhodnocuje. Společnosti uvedly, že budou připraveny dodávat upravené vakcíny do členských států Evropské unie ihned po schválení jejími regulačními orgány.
Rizikové zvířecí rezervoáry
Je vysoce nepravděpodobné, že by SARS-CoV-2 mohl být zcela vymýcen. Na rozdíl od úspěšně eradikovaného viru pravých neštovic, který infikoval pouze člověka, má SARS-CoV-2 mnoho zvířecích rezervoárů. I kdybychom zamezili virovému přenosu mezi lidmi, virus se může stále přenášet ze zvířecích rezervoárů, a to jak mezi další živočišné druhy, tak opětovně kontaktem člověka s infikovaným zvířetem zpět do lidské populace.
Mezi vůči SARS-CoV-2 vnímavé druhy zvířat volně žijících v těsné blízkosti člověka patří například skunci pruhovaní, myši jelení, krysy křovinné. U těchto druhů se navíc již jednoznačně prokázala schopnost virus vylučovat. Poslední data naznačují, že zástupci z čeledi lasicovitých – norci a fretky, opět volně v přírodě žijící savci, by se mohli stát trvalými rezervoáry viru. SARS-CoV-2 se neustále vyvíjí, vykazuje rychlou evoluci a objevují se nové varianty.
Závěr
Je velmi důležité, v zájmu prevence šíření SARS-CoV-2 a identifikace nových variant, provádět dohled a monitoring soustředěný na vnímavá zvířata žijící v úzkém kontaktu s lidmi, stejně jako na zvířata žijící v zoologických zahradách a obecně volně žijící druhy, které mohou sloužit jako mezihostitelé nebo přenašeči viru. Zvířecí rezervoáry mohou být také živnou půdou pro mutace, které mohou vést ke vzniku variant, jež se mohou vyhnout imunitní ochraně poskytované vakcínami nebo předchozí infekci. A to může samozřejmě významně ovlivnit účinnost současných vakcín.
Jinými slovy, pro kontrolu šíření viru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19 je proto zásadní pokračující dohled, monitorování, pochopení úlohy zvířat při přenosu viru a očkování člověka aktualizovanými vakcínami.
prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.
Katedra epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany