Nové cílené léky umožňují lepší kontrolu nemoci a zlepšení kvality života pacientů s psoriázou a spondylartritidou. Mezi tyto molekuly patří i duální inhibitor IL-17A a IL-17F bimekizumab. Jaké jsou dosavadní zkušenosti s tímto lékem v klinické praxi, i o tom diskutovali odborníci v rámci letošních Zimních revmatologických dnů. Problematice se věnovalo rovněž sympozium společnosti UCB, jemuž předsedal prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., z Revmatologického ústavu Praha. Níže přinášíme nejdůležitější poznatky, které zde zazněly.
Bimekizumab: rychlý a silný bojovník v terénu psoriázy
Interleukiny IL-17A a IL-17F představují klíčové prozánětové faktory patogeneze psoriázy. Bimekizumab je prvním schváleným biologikem, které bylo vyvinuto s cílem selektivně inhibovat oba tyto interleukiny. Ke schválení přípravku v léčbě psoriázy došlo na podkladě čtyř studií III. fáze, v nichž byl bimekizumab porovnáván s placebem (BE READY), ustekinumabem (BE VIVID), adalimumabem (BE SURE) a sekukinumabem (BE RADIANT).
Bimekizumab v uvedených studiích:
- demonstroval rychlejší nástup odpovědi a superiorní účinnost, stejně jako vyšší účinnost s ohledem na odpověď PASI 90 v 16. týdnu;
- prokázal konzistentní vysokou úroveň úplného zhojení kůže s ohledem na odpověď PASI 100 do 16. týdne;
- demonstroval trvalou účinnost po dobu 3 let.
Účinek bimekizumabu nastupuje velmi rychle, výrazné zlepšení psoriatického postižení je u pacientů patrné již po týdnu léčby. Připomenul to v prvním příspěvku doc. MUDr. Filip Rob, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
Kazuistika: obtížně léčitelná psoriáza
Jak složité může být hledání účinné léčby demonstroval doc. Rob na klinickém případu 46letého pacienta s osobní i rodinnou anamnézou psoriázy. Pacient trpěl lupénkou a opakovanými erytrodermiemi od 16 let věku. V 24 letech mu byl nasazen acitretin, po dvou letech byla léčba změněna na cyklosporin – v obou případech došlo jen ke snížení výskytu erytrodermií. V 28 letech musela být terapie ukončena, pacient zůstal pouze na lokální léčbě s minimálním efektem.
- V roce 2007 (30 let) se objevily výrazné bolesti páteře, zjištěna Bechtěrevova nemoc. V témže roce byl nemocný pro výraznou erytrodermii poprvé hospitalizován na Dermatovenerologické klinice FNB. Byla zahájena terapie infliximabem + methotrexátem, po 16 týdnech zůstaly jen drobné psoriatické projevy.
- V roce 2011 methotrexát vysazen pro chronickou elevaci jaterních testů, ponechán infliximab.
- V roce 2021 vysazen infliximab pro postupné zhoršování (BSA: 15 PASI: 13,1), byla zahájena léčba sekukinumabem.
- V roce 2022 sekukinumab vysazen, neboť nebylo dosaženo PASI 75 (BSA: 14 PASI: 9,4 DLQI: 13), zahájena terapie ixekizumabem s dobrým efektem až PASI 1,2.
- V roce 2023 se u nemocného objevily těžké konjunktivitidy a došlo k poklesu účinnosti (BSA: 13 PASI: 8,4 DLQI:14). Z tohoto důvodu byl ixekizumab vysazen a zahájena terapie bimekizumabem. Po 4 týdnech terapie pozorováno zlepšení (BSA: 4 PASI: 0,6), další zlepšení po 16 týdnech terapie (BSA: 2 PASI: 0,6 DLQI: 0). Léčba je zatím bez nežádoucích účinků, pacient nemá bolesti páteře.
Jak důležité jsou domény u PsA
Problematikou léčebného ovlivnění jednotlivých domén psoriatrické artritidy (PsA) se zabývala MUDr. Leona Procházková, Ph.D., z II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny Brno.
U pacientů s PsA bývá typicky postiženo více domén, přičemž každá z nich je v různé míře ovlivňována dysregulací různých kombinací cytokinů. Působit terapeuticky na celý komplex onemocnění je tedy obtížné. Nejčastějším typem postižení u PsA bývá periferní artritida a psoriáza (obrázek 1).
Současné terapeutické porfolio je oproti dřívějším možnostem nesrovnatelně širší a další léky jsou ve vývoji. Bimekizumab je jednou z inovativních léčebných možností. Díky své schopnosti duálně inhibovatIL-17A a IL-17F poskytuje účinný nástroj pro ovlivnění jak dermatologické, tak revmatologické složky PsA.
MUDr. Procházková dále shrnula výsledky klinických studií, které hodnotily účinnost a bezpečnost bimekizumabu. Jednalo se o:
- BE OPTIMAL u DMARDs naivních pacientů s aktivní PsA;
- BE COMPLETE u dospělých s PsA a nedostatečnou odpovědí na inhibitory TNF.
Výsledky studií BE OPTIMAL a BE COMPLETE
Obě studie splnily svůj primární cíl (ACR 50 v 16. týdnu) a všechny hodnocené sekundární cíle ve srovnání s placebem. Ukázalo se současně, že bimekizumab je účinný v léčbě PsA i v monoterapii a methotrexát přidaný k terapii možná již nepřináší další benefit. Minimální aktivity nemoci (MDA) dosáhlo v 16. týdnu více než 40 % pacientů z obou studií. PASI 100 přitom dosáhla více než polovina pacientů léčených bimekizumabem. Jak vyzdvihla MUDr. Procházková, je důležité si v této souvislosti uvědomit, že zhojení psoriatických kožních projevů je významným cílem léčby, neboť psoriáza negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů PsA i po odeznění artritid.
V uvedených studiích nebyly pozorovány žádné nové bezpečnostní signály. Z nežádoucích účinků byly nejčastěji hlášeny infekční komplikace (nazofaryngitida, uroinfekce a COVID-19), dále orální kandidóza mírné až střední aktivity. Celkově byly nežádoucí účinky hlášeny u 5–6 % pacientů léčených bimekizumabem. Ačkoli nebyly pozorovány případy systémové kandidózy, je třeba nadále přijímat při léčbě IL-17 opatření pro snížení tohoto rizika. Preventivně je důležité nekouřit a správná ústní hygiena, pacienty je dále třeba edukovat o možných komplikacích a v případě kandidózy zahájit účinnou antimykotickou léčbu.
Lze shrnout, že bimekizumab se ve studiích BE OPTIMAL a BE COMPLETE ukázal jako účinný v ovlivnění kloubních i kožních projevů PsA. Prokazatelný efekt měl u pacientů DMARD naivních i po selhání inhibitorů TNF, bez ohledu na souběžnou léčbu methotrexátem.
Na základě těchto skutečností je bimekizumab schválen pro terapii PsA samostatně, nebo v kombinaci s methotrexátem, a to u pacientů, kteří nedostatečně reagovali na jeden nebo více DMARDs, případně je netolerovali. Doporučená dávka pro pacienty s aktivní PsA je 160 mg s. c. každé 4 týdny, eventuálně se podává 320 mg u současné středně těžké a těžké formy ložiskové psoriázy. Lék zatím není hrazen ze zdravotního pojištění.
Jak si stojí bimekizumab v léčbě axiální spondylatritidy
Také u pacientů s axiální spondylatritidou (axSpA) je potřeba hledat další léčebné možnosti. Účinek bimekizumabu zde hodnotily randomizované studie BE MOBILE 1 a BE MOBILE 2 fáze III. Data ze studií představil doc. MUDr. Rudolf Horváth, Ph.D., z Oddělení revmatologie dětí a dospělých 2. LF UK a FN v Motole.
Studie BE MOBILE 1 byla zaměřena na bezpečnost a účinnost léčby pacientů s non radiografickou axSpa (nr-axSpA), BE MOBILE 2 totéž hodnotila u pacientů s radiografickou axSpa (r-axSpA). Do studií byli zařazeni:
- pacienti s nedostatečnou odpovědí na léčbu dvěma různými nesteroidními antirevmatiky (NSAIDs), intolerancí či kontraindikací NSAIDs;
- pacienti s nedostatečnou odpovědí či nesnášenlivostí TNFi. Pacienti byli v obou studiích randomizováni do dvou skupin, přičemž užívali bimekizumab 160 mg každé 4 týdny, nebo placebo. Od 16. týdne pak dostávali všichni pacienti bimekizumab. V rámci klinického hodnocení byla možnost cross screeningu mezi oběma studiemi. Primárním cílem studií bylo alespoň 40% zlepšení podle kritérií Mezinárodní společnosti pro spondylartritidu (ASAS40). Cílové ukazatele se hodnotily v 16. týdnu léčby.
Výsledky studií BE MOBILE
Léčba bimekizumabem vedla k významnému zlepšení známek aktivity onemocnění ve srovnání s placebem v 16. týdnu u populace pacientů s nr-axSpA i r-axSpA. Bimekizumab byl spojen s rychlým nástupem účinku (během týdne) u obou skupin pacientů.ASAS40 dosáhlo 47,7 % pacientů s nr-axSpA léčených bimekizumabem oproti 21,4 % v placebové větvi. U nemocných s r-axSpA byl tento poměr 44,8 vs. 22,5 %.Z pacientů, kteří dosáhli odpovědi ASAS40 v 16. týdnu, si 82,1 % udrželo tuto odpověď i v 52. týdnu. Odpovědi ASDAS pod 2,1 bylo v 52. týdnu dosaženo u více než poloviny pacientů, kteří užívali bimekizumab. Účinnost přitom nebyla ovlivněna předchozí expozicí TNFi.
Zlepšení ve skupině léčené bimekizumabem bylo pozorováno také v oblasti ukazatelů zánětu, včetně vysoce senzitivního C-reaktivního proteinu (hs-CRP) a MRI sakroiliakálních kloubů a páteře. Bimekizumab měl pozitivní vliv i na periferní artritidu a přes polovinu pacientů dosáhlo kompletní rezoluce entezitid. V aktivní větvi byla rovněž pozorována nižší incidence uveitid.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly nezávažné infekce horních cest dýchacích a orální kandidózy. Závažné nežádoucí účinky pozorovány nebyly (obrázek 2 a 3).
Shrnutí
Jak shrnul doc. Horváth, výsledky studií MOBILE 1 a 2 ukázaly, že duální inhibice IL-17A a IL-17F je účinná napříč spektrem axiální spondylartritidy. Léčba bimekizumabem vedla k významnému zlepšení známek aktivity onemocnění u pacientů s nr-axSpA i r-axSpA. Bimekizumab byl spojen s velmi rychlým nástupem účinku (během týdne) u obou skupin pacientů. Na terapii bimekizumabem došlo ke zmírnění systémového zánětu měřeného hladinami hs-CRP a k redukci SPARCC skóre na MRI SI. Souhrnná analýza klinických hodnocení BE MOBILE 1 a BE MOBILE 2 prokázala obdobnou odpověď podle ASAS40 u TNF naivních i TNF-IR pacientů. Lék byl dobře tolerován a jeho bezpečnostní profil byl podobný jako u placeba.
Vznik článku podpořila společnost UCB.
MUDr. Andrea Skálová