Tento edukační článek charakteru narrative review, týkající se medikamentózní léčby v hepatologii, si – vzhledem k danému rozsahu – neklade za cíl představit komplexní terapeutické přístupy v oboru. K jednotlivým chorobám je vždy pro lepší objasnění farmakologických postupů stručně uvedena i jejich etiologie a patogeneze.
Prevence a léčba krvácení u pacientů s pokročilým jaterním onemocněním se stala v současnosti značně diskutovaným tématem. Pokyny pro klinickou praxi, které v roce 2022 vydala Evropská společnost pro studium jater (EASL), byly vytvořeny proto, aby poskytly praktický návod, jak k těmto pacientům přistupovat. Náplní tohoto článku je především vysvětlení principu tzv. rebalancované hemostázy, která je základem pochopení celé problematiky a následně z toho vycházejících terapeutických doporučení.
Léčba akutních virových hepatitid, která probíhá za hospitalizace na infekčních odděleních a klinikách, se podle typů virových hepatitid většinou neliší a je zpravidla pouze symptomatická. V současnosti je v Evropě naprostá většina pacientů s chronickou hepatitidou B indikovaných k léčbě léčena tenofovirem nebo entekavirem. Hepatitida C je léčena kombinací přímo působících perorálních virostatik. Přednost má užití pangenotypových režimů, které jsou stejně účinné proti všem genotypům a subtypům viru hepatitidy C (HCV).
Problematika primární biliární cholangitidy je jedním z témat, jemuž se pravidelně věnují hepatologické odborné akce. Nejinak tomu bylo i letos, kdy se v rámci 50. májových hepatologických dnů odborníci zaměřili na úskalí diagnostiky a léčbu tohoto autoimunitního onemocnění kyselinou obeticholovou ve druhé linii. V článku přinášíme souhrn poznatků, které zazněly na satelitním sympoziu společnosti AOP Health. Odborným garantem sympozia byl prezident kongresu a předseda České hepatologické společnosti prof. MUDr. Radan Brůha, CSc.
Virus hepatitidy C byl objeven v roce 1989, testování protilátek u dárců krve bylo zahájeno v ČR v roce 1992. Již od počátku 90. let 20. století byla dostupná léčba (interferon, resp. pegylovaný interferon). Tyto varianty však byly málo účinné a byly doprovázeny četnými nežádoucími účinky, které velmi často vedly k ukončení terapie z důvodu intolerance pacientem. Zlom nastal v roce 2014, kdy se začala běžně používat tzv. přímo působící antivirotika, léky, které přímo blokují množení viru v jaterní buňce. Mají minimum nežádoucích účinků, které jsou navíc velice mírné.
Primární biliární cholangitida (PBC) je nejčastější autoimunitní onemocnění jater postihující převážně ženy a progredující do cirhózy. Onemocnění je léčitelné, část pacientů však neodpovídá na základní léčbu kyselinou ursodeoxycholovou (UDCA). Tito nemocní mohou profitovat z léčby 2. linie kyselinou obeticholovou (OCA). Jak se liší osud léčených a neléčených pacientů, co říkají dlouhodobá data z klinických studií a z reálné praxe, jaké jsou perspektivy nemocných se špatnou odpovědí na léčbu 1. linie a s pokročilým onemocněním, to byla hlavní témata sympozia společnosti AOP Health, které proběhlo v rámci letošních Májových hepatologických dnů (11.–13. května 2022 v Olomouci). Předsedajícím sympozia byl prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., přednosta IV. interní kliniky – gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.