Diabetická dyslipidemie a riziko cévní mozkové příhody

Diabetická dyslipidemie představuje závažný rizikový faktor ischemické cévní mozkové příhody. Sdělení je věnováno vlivu jednotlivých hypolipidemik na výskyt CMP u diabetiků. Základem léčby diabetické dyslipidemie u nemocných po CMP je využití maximálně tolerované dávky statinu, eventuálně v kombinaci s ezetimibem, popřípadě s inhibitorem proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9. Léčba však musí být komplexní a diabetici by měli mít adekvátní léčbu diabetu a hypertenze. Podle etiologie CMP je nutný i správný výběr antitrombotické léčby.

Novinky v léčbě folikulárního lymfomu

Do léčby folikulárního lymfomu vstupuje řada cílených léků a modalit, které nejsou založeny na chemoterapii, a jsou tedy vhodnější i pro pacienty neúnosné k chemoterapii ať již z důvodu toxicity, nebo nízké účinnosti. Kromě již dostupných léčiv v klinické praxi (obinutuzumab, idelalisib nebo lenalidomid) je v klinických studiích testována řada dalších léků. Následující přehled shrnuje nejvýznamnější skupiny léčiv perspektivních v terapii folikulárního lymfomu. Jde zejména o inhibitor epigenetických modifikátorů (tazemetostat), léky cílící na epitop CD19 (tafasitamab, anti CD-19 CAR-T), koncepčně novým přístupem jsou bispecifické protilátky antiCD-20/CD-3.

Nastal čas na 2. linii léčby primární biliární cholangitidy

Primární biliární cholangitida (PBC) je nejčastější autoimunitní onemocnění jater postihující převážně ženy a progredující do cirhózy. Onemocnění je léčitelné, část pacientů však neodpovídá na základní léčbu kyselinou ursodeoxycholovou (UDCA). Tito nemocní mohou profitovat z léčby 2. linie kyselinou obeticholovou (OCA). Jak se liší osud léčených a neléčených pacientů, co říkají dlouhodobá data z klinických studií a z reálné praxe, jaké jsou perspektivy nemocných se špatnou odpovědí na léčbu 1. linie a s pokročilým onemocněním, to byla hlavní témata sympozia společnosti AOP Health, které proběhlo v rámci letošních Májových hepatologických dnů (11.–13. května 2022 v Olomouci). Předsedajícím sympozia byl prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., přednosta IV. interní kliniky – gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.

Stabilizace onemocnění u pacienta s metastatickým karcinomem rekta

Kazuistika popisuje případ pacienta, u kterého po radikální operaci a adjuvantní terapii došlo k časné generalizaci. Následná systémová léčba vedla ke kontrole onemocnění s možností chirurgické resekce plicních metastáz. Další časný relaps po radikálním ošetření plicních metastáz je v současnosti kontrolován paliativní léčbou trifluridinem/tipiracilem.

Aktuální posuny v léčbě idiopatických střevních zánětů

Idiopatické střevní záněty jsou chronická zánětlivá onemocnění s autoimunitními rysy, primárně postihující gastrointestinální trakt. Pojmem IBD rozumíme především dvě klinické jednotky – ulcerózní kolitidu a Crohnovu nemoc –, mající odlišné patologické i klinické charakteristiky. V tomto přehledovém článku uvádíme současné postupy v rámci konvenční terapie i dostupné biologické léčby.

Jak zvládnout narůstající počet pacientů se srdečním selháním v kardiologické ambulanci?

Dne 8. 5. 2022 v rámci jubilejního XXX. výročního sjezdu České kardiologické společnosti patřil panel předních odborníků v čele s prof. MUDr. Milošem Táborským, CSc., FESC, MBA, zhodnocení situace v péči o pacienty se srdečním selháním. Sympozium pod záštitou firmy Novartis s. r. o. přineslo jak cenné poznatky z klinické praxe, tak výhled do budoucnosti v ambulantní sféře. Hybridní forma, která kombinovala koncept přednášky a aktivního zapojení publika pomocí online hlasování, byla příjemným zpestřením.

Novorozenecký screening je nyní rozšířen o další onemocnění

Novorozenecký screening je plošné testování narozených dětí na léčitelné nemoci, které je obtížné včas diagnostikovat. Provádí se v prvních dnech života a umožňuje děti diagnostikovat ještě před výskytem počátečních příznaků. Od ledna 2022 je rozšířen o další nemoci.

Průjmová onemocnění cestovatelů

Průjmová onemocnění se řadí mezi nejčastější zdravotní problémy na cestách v zahraničí. Příčiny jsou různé – neinfekční (dysmikrobie, stres) či infekční. Nejčastějším infekčním agens způsobujícím cestovatelské průjmy jsou bakterie. Ve většině případů cestovatel vystačí se symptomatickou léčbou s nutností dostatečné hydratace a dietního režimu. V závažnějších případech je nutná medikamentózní léčba.

Novinky v hojení ran

Hojení ran je velmi dynamická oblast medicíny. Zavádění novinek má cestu trnitou a náročnou. Důvod je jednoduchý – koncipovat studii prospektivní, placebem kontrolovanou a randomizovanou je poněkud náročné, protože najít dvě podobné rány v přibližně stejném období je i pro velké ambulance značně náročné. Navíc typů ran je mnoho. Přes tyto objektivní překážky je novinek v hojení ran celá řada, náročné pro klinika zůstává posouzení, nakolik přínosná je daná léčba pro konkrétního pacienta.