MUDr. Jana Moravcová pracuje na největší infekční klinice na území České republiky, která funguje při Fakultní nemocnici Bulovka v Praze. V hepatální ambulanci se zde již vyléčilo několik tisíc pacientů s chronickou hepatitidou C. Zeptali jsme se MUDr. Moravcové, jak toto hepatologické centrum funguje a jak probíhá diagnostika a léčba zánětlivého onemocnění jater způsobovaného virem HCV (hepatitis C virus) v jejich ambulanci.
Paní doktorko, mohla byste nám představit hepatologické centrum na Bulovce?
Naše hepatologická ambulance patří mezi centra pro léčbu chronických virových hepatitid garantovaná Českou hepatologickou společností ČLS JEP a Společností infekčního lékařství ČLS JEP, kterých je v České republice jen pár desítek. O pacienty se starají celkem čtyři lékaři. Kromě mě jsou to ještě MUDr. Viktor Aster, Ph.D., MUDr. David Jilich a MUDr. Dan Veselý, kteří působí v centru pro léčbu infekce virem HIV (human immunodeficiency virus). Zabývají se tedy léčbou chronické hepatitidy C u pacientů zároveň infikovaných HIV. Naše hepatologické centrum nabízí komplexní služby v péči o pacienty s hepatitidami, včetně diagnostiky hepatitidy typu C a její následné léčby.
V čem spočívá záludnost hepatitidy typu C?
Hepatitida typu C je infekční virové onemocnění, které napadá jaterní tkáň. Problémem tohoto onemocnění je, že může probíhat zcela skrytě, bez jakýchkoliv příznaků, a pacient ani nemusí mít zvýšené jaterní testy. Chronická hepatitida C je tak následně diagnostikována až ve fázi pokročilého onemocnění, což je už značně pozdě.
Léčbu hepatitidy typu C v současné době usnadňuje dostupná moderní léčba, která je označována jako historický přelom v terapii těchto pacientů. V čem spočívá?
Léčba v posledních několika letech prošla obrovskými změnami. Pacienta nyní vyléčíme během několika málo týdnů, podle zvoleného preparátu je to osm až dvanáct týdnů, přičemž úspěšnost léčby je téměř stoprocentní a bez významných nežádoucích účinků. Používáme pangenotypové léčebné režimy, které jsou účinné na všech šest genotypů viru HCV. Pacienti, kteří neúspěšně absolvovali interferonovou léčbu před lety, jsou nyní z bezinterferonové léčby naprosto nadšeni.
Globálním cílem WHO je do roku 2030 eliminovat hepatitidu C. Jak přistoupila Česká republika k plnění tohoto cíle?
V České republice bohužel chybí ucelený program cíleného screeningu, diagnostiky a léčby infekce virem HCV, a je tedy na každém lékaři, aby se snažil diagnostikovat a vyléčit co největší počet pacientů s chronickou hepatitidou C. Každý rok je v České republice hepatitida C diagnostikována přibližně u 1 000 osob, ale skutečný počet infikovaných osob je mnohem vyšší. Proto je třeba spolupracovat s dalšími medicínskými obory, abychom co nejdříve hepatitidu C společně eliminovali.
Se kterými obory konkrétně spolupracujete?
Naše centrum spolupracuje prakticky se všemi medicínskými obory. Gynekologové testují v rámci prvotrimestrálního screeningu těhotné pacientky na přítomnost protilátek proti viru HCV, a to především s anamnézou intravenózní aplikace drog. Internisté a chirurgové odesílají k vyšetření pacienty, u nichž byla při předoperačním vyšetření zjištěna pozitivita protilátek anti-HCV. Dermatovenerologové a gastroenterologové vyšetřují přítomnost protilátek u všech pacientů před biologickou léčbou. Praktičtí lékaři dnes často rutinně testují protilátky anti-HCV v rámci preventivní prohlídky.
Můžeme tedy snadno a rychle na základě strategie WHO eliminovat hepatitidu typu C do roku 2030?
Díky bezinterferonové léčbě onemocnění hepatitidou C máme k eliminaci hepatitidy C určitě našlápnuto správných směrem, i když nás v posledním roce zbrzdilo onemocnění COVID-19. Počet pacientů v naší hepatologické ambulanci poklesl, protože se pacienti bojí přicházet do zdravotnického zařízení, aby se nenakazili koronavirovým onemocněním. Myslím si ale, že jejich obavy jsou zcela zbytečné, protože dodržujeme všechna protiepidemická opatření tak, aby k nákaze COVIDEM-19 nedošlo. Dnes již nemáme ani žádné finanční omezení ze strany plátců pojistného, tedy léčba hepatitidy C je určena pro každého pacienta, jenž spolupracuje a chce se léčit.
Proč by měli lékaři jiných odborností pacienty s hepatitidou C vyhledávat?
Byli bychom rádi, aby virus HCV v populaci již dále nekoloval, a snížil se tak počet osob, které se mohou HCV nakazit. I v současné době do hepatálních ambulancí přicházejí pacienti s chronickou hepatitidou C v pokročilém stadiu, u nichž následně dochází ke komplikacím ve smyslu dekompenzované jaterní cirhózy a vzniku hepatocelulárního karcinomu. To už je samozřejmě pozdě, protože je nutné léčit nejen hepatitidu C, ale i komplikace dekompenzovaného jaterního onemocnění, které by při včasné diagnostice nemusely vůbec vzniknout.
Kdy by měl lékař pacientovi indikovat test vyšetření protilátek anti-HCV?
Vyšetření protilátek anti-HCV by měl provést každý lékař v rámci diferenciální diagnostiky při nejasné jaterní lézi. Zapomínat ale není možno ani na pacienty s normálními hodnotami transamináz, protože i takoví pacienti mohou mít chronickou hepatitidu C, obzvlášť, patří-li do skupiny osob s rizikovým chováním. Infekce HCV patří mezi krví přenosné infekce, a v současné době je hlavní cestou jejího šíření nitrožilních aplikace drog. Dále je vhodné vyšetřit osoby, které pobývali ve věznicích, a osoby s tetováním a piercingem provedeným neprofesionálně. Zapomínat nesmíme ani na pacienty, jimž byl aplikován krevní derivát před rokem 1992, nebo absolvovali transplantaci orgánů. Samozřejmě se riziko týká i pracovníků složek integrovaného záchranného systému (hasiči, záchranáři, policisté) a zdravotníků, u nichž je možná profesionální expozice HCV. Možný je vertikální přenos z HCV-pozitivní matky na novorozence. Nakazit HCV se mohou pacienti pravidelně dialyzovaní nebo lidé dlouhodobě pečující v rodině o osobu HCV-pozitivní. Rizikový je také sexuální kontakt s osobou nakaženou HCV, přičemž rizikovější je mezi muži, kteří mají styk s muži a při současné infekci HCV a HIV.
Které osoby by tedy měly být preventivně testovány, a existuje nějaký doporučený postup pro jednotlivé lékařské odbornosti?
Doporučený postup pro jednotlivé lékařské společnosti neexistuje, ale mnoho kolegů z různých medicínských oborů se již s problematikou hepatitidy typu C seznámilo a ví, jak a které pacienty vyšetřovat. V případě zjištění pozitivity anti-HCV pak pacienty odesílají k dalšímu vyšetření a léčbě do našeho hepatologického centra.
Jaké druhy testů jsou k dispozici? A které z nich používá vaše pracoviště? Je možné, aby se například pacient otestoval sám, diskrétně, v klidu domova?
Prvním testem, který je nutno provést, je vyšetření protilátek anti-HCV, čímž se zjišťuje, zda se pacient s infekcí HCV setkal a má vytvořené protilátky proti tomuto onemocnění. Neurčí se tím však, zda je infekce chronická, nebo již v těle není přítomna a jedná se o anamnestické protilátky. Proto je nutno doplnit vyšetření PCR HCV, jehož pozitivita prokazuje pokračující virovou replikaci a identifikuje tedy pacienty s přetrvávající infekcí HCV. Oba testy provádíme z plné žilní krve na našem pracovišti. Existují ovšem i rychlotesty, které je možné zakoupit v lékárně a z pohodlí domova provést sebetestování. Test detekuje protilátku proti HCV ze vzorku krve odebrané z vpichu na prstu anebo z ústních tekutin. Výsledek je znám do 20 minut. Pokud je výsledek rychlotestu pozitivní, je to impuls k tomu, aby klient navštívil naše pracoviště, a u nás mu poskytneme další komplexní vyšetření.
Jak je možné se k vám do ambulance objednat?
Objednání je možné buď telefonicky, případně může pacient přijít osobně do hepatální ambulance, která se nachází ve třetím patře Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Fakultní nemocnice Bulovka. Kontakty na naše pracoviště je možno nalézt na webu nemocnice: http://bulovka.cz/kliniky-a-oddeleni/klinika-infekcnich-parazitarnich-a-tropickych-nemoci/ nebo na Facebooku: https://www.facebook.com/bulovka. Pacienti i lékaři mohou své dotazy týkající se hepatitidy C směřovat na on-line poradnu: [email protected]
| MUDr. Jana Moravcová |
| Absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2004 složila atestaci z vnitřního lékařství. Pracuje v Centru prevence a na Infekční klinice nemocnice Na Bulovce. Věnuje se diagnostice a léčbě jaterních onemocnění, především hepatitid. |