Léčba dyslipidemií

Dyslipidemie je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů aterosklerotických vaskulárních onemocnění (ASKVO). Základem hypolipidemické léčby jsou krom režimových opatření statiny. Další možností farmakoterapie je ezetimib. Fibráty zůstávají vyhrazeny zejména pro pacienty s hypetriglyceridemií. Více prostoru díky rozšíření možností preskripce dostávají biologická léčba a inklisiran. Novým hypolipidemikem je kyselina bempedoová.

Novinky v léčbě dyslipidemie u diabetiků

Primárním cílem hypolipidemické léčby je hladina LDL cholesterolu, jejíž doporučená hodnota odpovídá stanovenému kardiovaskulárnímu riziku nemocných. Kromě vlastní léčby diabetu je u převážné většiny pacientů indikována farmakoterapie včetně kombinace hypolipidemik. Z hlediska redukce kardiovaskulárního rizika je důležité využít maximálně tolerovanou dávku statinů. V dalším kroku přidáváme ezetimib a u vysoce rizikových nemocných je indikována léčba inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9. Nově by měla být k dispozici také kyselina bempedoová. Terapie primárně ovlivňující hladinu triglyceridů má omezený význam.

Diabetická dyslipidemie a riziko cévní mozkové příhody

Diabetická dyslipidemie představuje závažný rizikový faktor ischemické cévní mozkové příhody. Sdělení je věnováno vlivu jednotlivých hypolipidemik na výskyt CMP u diabetiků. Základem léčby diabetické dyslipidemie u nemocných po CMP je využití maximálně tolerované dávky statinu, eventuálně v kombinaci s ezetimibem, popřípadě s inhibitorem proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9. Léčba však musí být komplexní a diabetici by měli mít adekvátní léčbu diabetu a hypertenze. Podle etiologie CMP je nutný i správný výběr antitrombotické léčby.