karcinom plic

Imunoterapie karcinomu plic a její posun do časných stadií NSCLC

Karcinom (ca) patří mezi nejčastější malignity a mezi mortalitně nejzávažnější karcinomy. Ročně diagnostikujeme v České republice kolem 6 500 nových případů ca plic. Většina z nich jsou nemalobuněčné ca plic (non-small cell lung cancer – NSCLC), karcinomy malobuněčné (small cell lung cancer – SCLC) představují 20 %. Velká část ca plic je diagnostikována v metastazujícím stadiu, kdy přichází do úvahy jako základ léčby pouze systémová léčba. Imunoterapie inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce (check-point inhibitory – CPI) je základním stavebním kamenem léčby ca plic, vyjma nádorů nesoucích targetabilní řídicí mutaci (EGFR, ALK, ROS atd.). Jedná se o protilátky proti proteinu programované buněčné smrti 1 (programmed death protein 1 –  PD-1) nebo jeho ligandu (PD-L1). Postupem času se u NSCLC začíná imunoterapie uplatňovat i ve stadiích nižších.

Současné možnosti léčby karcinomu plic

Léčba bronchogenního karcinomu zaznamenala v posledních letech výrazný pokrok. U nemalobuněčného karcinomu plic je to díky rozšiřujícím se možnostem cílené léčby a imunoonkoterapii. Tyto léčebné modality se nyní uplatňují i v léčbě časných, resekabilních nádorů ve snaze zabránit recidivám i po radikální operaci. Také v léčbě malobuněčného karcinomu plic je u extenzivního stadia standardem léčby imunoterapie + chemoterapie.

Adjuvantní léčba pacientů s EGFR mutovaným NSCLC pomocí osimertinibu

Léčba plicní rakoviny zažívá velký rozmach, a to jak u malobuněčných nádorů, tak i u nemalobuněčných. Cílená léčba a imunoterapie se pomalu od pokročilých stadií posouvají do nižších, kurabilnějších stadií. Je proto i logické, že je kladen velký důraz na screening, kdy je největší šance podchytit tato nízká, asymptomatická stadia a nemocným dopřát naději na úplné vyléčení.

Imunoonkoterapie v léčbě NSCLC

Imunoonkoterapie je již řadu let standardem léčby metastatického nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). V 1. linii léčby metastatického NSCLC přibývají aktualizovaná data celkového přežití z řady studií, která potvrzují její účinnost. Následovalo její zavedení do klinické praxe v léčbě lokálně pokročilého inoperabilního NSCLC. Nyní jsme svědky jejího posunu i do léčby časných resekabilních stadií NSCLC s cílem zabránit recidivám u pacientů po radikální operaci.