Betablokátory se podávají u celé řady kardiovaskulárních onemocnění – od arteriální hypertenze až po srdeční selhání. V posledních letech byly publikovány analýzy a informace, které v některých indikacích roli betablokátorů zpochybňují. Aktuálně je ale patrná jistá rehabilitace betablokátorů. Podávám aktuální pohled na problematiku použití betablokátorů v léčbě arteriální hypertenze.
Esenciální arteriální hypertenze je v populaci vysoce prevalentní onemocnění vyžadující efektivní farmakologickou léčbu. Vedle antihypertenziv první linie je možné terapeuticky využívat i jiná antihypertenziva, včetně centrálně působících. V předloženém textu jsou pojednány základní vlastnosti převážně imidazolinového agonisty, rilmenidinu, s dokumentací jeho klinické účinnosti a bezpečnosti a s jeho postavením v nabízené paletě antihypertenziv.
Praktičtí lékaři hrají důležitou roli nejen ve screeningu a diagnostice arteriální hypertenze, ale též při sledování a léčbě hypertoniků. Podle aktuálních doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze je cílem co nejrychlejší dosažení optimálních hodnot krevního tlaku, tedy redukce kardiovaskulárního rizika. Navzdory možnostem našeho zdravotního systému dosahuje cílových hodnot krevního tlaku stále pouze menšina hypertoniků. Následující článek nabízí pohled na možnosti léčby arteriální hypertenze u vybraných skupin pacientů v ordinaci praktického lékaře.