Nejnovější klinický nástroj, vyvinutý za účelem usnadnění farmakologické léčby pacientů s diabetes mellitus 2. typu (DM2), pomůže klinickému lékaři rozhodnout o nejvhodnější terapii na základě těch nejaktuálnějších klinických dat a výzkumů. Na vývoji tohoto nástroje se společně s Mediately podílel i mezinárodní tým uznávaných specialistů a výzkumných pracovníků – prof. Haluzík (ČR), prof. Janež (Slovinsko) a prof. Rizzo (Itálie). O některých aspektech rozhodovacího procesu v moderní léčbě DM2 s prof. MUDr. Martinem Haluzíkem, DrSc., přednostou Centra diabetologie a vedoucím Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie IKEM, hovořila Lucija B. Petavs, šéfredaktorka Mediately a odborná konzultantka pro aplikaci Databáze léčiv.
Když mluvíme o rozhodování v léčbě DM2, jaká je podle Vás nejdůležitější věc, kterou by si měl být každý klinický lékař uvědomovat?
V posledních letech se stala léčba DM2 složitější, ale také mnohem zajímavější. Kromě léčiv kontrolujících glykemii máme nyní k dispozici přípravky s protektivním účinkem na kardiovaskulární systém i s renoprotektivním efektem. Terapie je komplexnější a vyžaduje od lékařů mnohem více znalostí o mechanizmech fungování léčiv, interakcích, kontraindikacích atd. Kromě toho si musíme uvědomit, že léčiva jsou většinou předepisována s přihlédnutím k možnostem úhrady. Podle mého názoru je pro předepsání správného léčiva nejdůležitější dodržovat správný rozhodovací proces, tedy řídit se podle doporučených algoritmů léčby diabetu. V tomto okamžiku by velmi pomáhalo mít ve svém smartphonu nástroj, který by nás postupně provedl jednotlivými kroky léčby DM2 v souladu s platnými doporučeními. Nejen pro diabetology a endokrinology, ale také pro praktické lékaře, internisty a všechny ostatní lékaře, kteří denně ošetřují pacienty. Pokud je mi známo, náš digitální nástroj pro léčbu diabetu bude první svého druhu pomáhat lékařům v rozhodovacím procesu.
Jak jste zmínil, do klinické praxe vstoupilo mnoho nových přípravků pro léčbu DM2. Nyní jsou k dispozici rovněž nová léčiva pro raná stadia DM2, tzv. prediabetes. Lékaři primární péče mají ale stále menší preskripční omezení pro perorální antidiabetika a i méně času pro management pacientů s DM2.
Všichni pozorujeme nárůst počtu pacientů léčených pro DM2 specialisty a stále více také praktickými lékaři. Jejich výhodou je, že znají své pacienty nejlépe. Často s nimi mluví, dlouhodobě je pozorují, vedou terapii běžných onemocnění a radí jim ohledně kontraindikací, lékových interakcí a diety. Myslím, že pro ně je ještě důležitější mít všechny informace o možnostech léčby DM2 na jednom místě – jednu aplikaci a jednoduchý nástroj, který lze používat denně. Lépe tak budou moci pomáhat svým pacientům na samém začátku, ve fázi prediabetu. Jsme rádi, že můžeme konstatovat, že nástroj, který vytváříme, bude dobrým pomocníkem pro různé specialisty i praktické lékaře.
Kvalitní klinický nástroj může být důležitou součástí rozhodovacího procesu. Jak tedy může lékaři pomoci a kdy konkrétně jej můžeme použít?
V rozhodovacím procesu většina lékařů uvažuje léčiva používaná v každodenní praxi, kontraindikace a rizika, která jsou s nimi spojena. Existují ovšem rizikovější skupiny pacientů, které vyžadují složitější terapii. V těchto případech musíme být při klinickém rozhodování opatrnější. Uživatelsky přívětivá a snadno použitelná aplikace založená na platných mezinárodních doporučeních pro léčbu DM2 pro chytré telefony může ušetřit značné množství času. Zásadně důležité je mít informace o preskripčních omezeních týkajících se lékových interakcí. Možným problémem při předepisování léků je někdy nutnost doplatku. Pacient takový lék může odmítnout a pak je třeba hledat alternativu. Věřím, že nástroj bude obsahovat i informace o úhradě léků, a v tomto ohledu nám tedy pomůže.
Co bude podle Vašeho názoru největší výzvou v léčbě DM2 po epidemii COVID-19? Setkáváte se již nyní ve své klinické praxi s větším počtem lidí s pokročilým nebo nekontrolovaným onemocněním?
Epidemie rozhodně zanechá nějaké nepříjemné následky. Již nyní se setkáváme s lidmi se špatně kontrolovaným diabetem. Někteří nechodí na kontroly, protože se stále ještě obávají nákazy koronavirem. Vidíme více obézních osob, nadměrná tělesná hmotnost je opravdu problémem. Za nějaký čas budeme pravděpodobně svědky většího počtu komplikací, a to nejen v souvislosti s diabetem, ale také s kardiovaskulárními chorobami, jejichž riziko je u diabetiků značně zvýšeno. To je další důvod, proč rozhodování o léčbě zjednodušit.
Jedním z pozitivních důsledků epidemie COVID-19 však je, že si vynutila a stále vynucuje rozvoj telemedicíny. Dálková kontrola diabetu a digitální nástroje nabízejí díky možnosti rychle jednat vynikající způsob, jak se komplikacím vyhnout. Nové technologie zároveň v ideálních případech překonávají i potíže s komunikací. Telemedicína se stala realitou. Zároveň je však třeba říci, že ani nejlepší telemedicínské nástroje zcela nenahradí osobní kontakt a především klinické vyšetření pacienta.
Jak reagovali Vaši pacienti na distanční provoz klinické praxe ve Vaší nemocnici? Budete i nadále využívat telemedicínu v běžných situacích?
Samozřejmě jsme se s pacienty v nejobtížnějším období pandemie osobně nesetkávali. Nyní se „běžný“ kontaktní systém vrací. Využíváme kombinaci osobních návštěv a telemedicíny, ta je ale u pacientů možná pouze v případě klinicky dobře předvídatelného stavu.
Jak lidé reagují na telemedicínu?
Lidé s DM1 zareagovali velmi pozitivně. Jedná se většinou o pacienty mladších ročníků, kteří jsou již zvyklí žít s diabetem a používat technologie. Větší výzvou byli starší lidé s DM2.
Lékaři, alespoň ve Slovinsku, říkají, že i před pandemií přibývalo čím dál tím více mladších pacientů s diabetem, pro které v praxi chyběl vhodný přístup k terapii jejich nemoci. Nemají čas čekat ve frontách, v mnoha ohledech se liší od „typických“ pacientů s DM2.
Toto je velmi důležitá otázka. Jedná se o skutečný problém, se kterým se všichni potýkáme. DM2 u mladších generací, dovolím si říci od rané 4. dekády věku, je opravdu obtížné zachytit. K diagnostice DM2 u této, řekněme, mladé populace jsou zapotřebí některá vyšetření, např. z krve, která vyžadují osobní přítomnost pacienta – tedy provádění pravidelných preventivních prohlídek. Jak tyto osoby se subklinickým diabetem povzbudit, aby skutečně podstoupily screening, pro to zatím nemáme vhodné řešení.
Pane profesore, máte Vy osobně problém s používáním technologií, např. digitálním nástrojem v mobilní aplikaci před pacientem?
Ne, vůbec ne. Včera jsem vyšetřoval pacienta z Ruska a musel jsem si ověřit některé údaje týkající se léčiv. Použil jsem samozřejmě mobilní telefon. Jedna věc je ale nezbytná – musíte s pacientem o situaci mluvit, informovat a vysvětlit nu, co se chystáte udělat. Lidé už jsou na technologie zvyklí a většinou s tím nemají žádné problémy. Je ale potřeba s nimi o tom mluvit, vysvětlit, že hledáte něco, co má vztah k pacientovi, a ne, že si prohlížíte nejnovější e-maily.