Intenzivní nástup monitorování pacientů na dálku – jedno z mála pozitiv pandemie

| | , ,

Pandemie COVID-19 přinesla mnoho zlého, jedním z mála pozitiv je intenzivní digitalizace medicíny a zavedení moderních telemedicínských technologií do běžné klinické praxe. Tématem moderních technologií se zabýval i Kongres České kardiologické společnosti (ČKS), který proběhl v květnu ve virtuální podobě. 

V současné době se dá na dálku sledovat řada onemocnění – od kardiologie přes chronická plicní onemocnění až po diabetes. Díky vzdálené monitoraci určitých fyziologických parametrů pacienta pomocí aplikací, implantátů, čidel a dalších prvků mohou dnes lékaři včas zasáhnout do diagnostiky nebo léčby.

„Zejména u starších pacientů, třeba se srdečním selháním nebo nestabilním vysokým krevním tlakem, potřebujeme aktuální informace o jejich zdravotním stavu. Pomocí digitálních technologií jsme zachovali dostupnost zdravotní péče u chronicky nemocných i v době omezených služeb jednotlivých ambulancí. Navíc je zde významný přesah sociální, protože mnozí pacienti jsou fragilní senioři a potřebují určitou kontinuitu medicínského sledování, abychom je co nejdéle dokázali udržet v jejich domácím prostředí a minimalizovali riziko hospitalizací,“ uvedl prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, první místopředseda ČKS a přednosta I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc v rámci letošního virtuálního kongresu ČKS.

Dlouholeté výsledky mají lékaři a pacienti s poruchami srdečního rytmu s implantovaným kardiostimulátorem či defibrilátorem, kteří jsou dálkově monitorováni systémem Home Monitoring. Pacientská jednotka, podobná chytrému telefonu, detekuje signál vysílaný implantovaným přístrojem a získaná data, jako je například průměrná srdeční frekvence či fibrilace síní, bezdrátově odesílá do centrálního střediska v Berlíně. Přenesené informace jsou automaticky analyzovány a zjištěné nálezy jsou přes zabezpečený server k dispozici lékařům, a to každých 24 hodin a také kdykoli, když je odhalena závažná událost.

Jedná se o zralý systém[1], který za 20 let od svého uvedení na trh prokázal prostřednictvím několika studií[2] vyšší pravděpodobnost přežití monitorovaných pacientů či snížení rizika hospitalizací pro poruchy srdečního rytmu u nemocných s implantovaným kardiostimulátorem či defibrilátorem.

Ukazuje to i nedávný případ pacienta, u kterého byla hned následující den po odhalení epizody fibrilace síní zahájena lékaři antikoagulační a antiarytmická léčba. „Jednou z esenciálních vlastností systému je, že funguje zcela automaticky, takže pacient nemusí manuálně zadávat žádné údaje, což samozřejmě zvyšuje jeho adherenci,“ popisuje prof. Táborský. Dále dodal: „Na našem pracovišti máme to štěstí, že k dubnu letošního roku monitorujeme více než 2 100 pacientů, přičemž za poslední rok jsme zaznamenali skokový přírůstek“.

V České republice je ve větších i menších centrech nyní díky této technologii vzdáleně sledováno již okolo 4 500 nemocných.

Redakce


[1] Home Monitoring je dostupný ve více než 70 státech světa a využívá ho takřka 400 000 pacientů. Systém přispívá ke zlepšení efektivity monitorace včetně významného snížení počtu fyzických návštěv ambulance při zachování bezpečnosti a kontinuity léčby, jak vyplynulo ze studie TRUST (Varma et al., Circulation 2010), ale především zlepšení perspektivy nemocného včasnou detekcí celé řady klinicky významných stavů.

[2] IN-TIME studie jasně prokázala mortalitní benefit. Jednalo se o prospektivní randomizované klinické hodnocení (Hindricks et al., Lancet 2014) 700 pacientů s chronickým srdečním selháním s implantovaným ICD či CRT-D.

Předchozí

Endometrióza – s léčbou je třeba začít co nejdříve

ROZHOVOR: Největším nebezpečím je domácí násilí neřešit, prozradí ho maličkosti

Další