inzulin

Využití fixních kombinací v léčbě diabetu

Diabetes mellitus (DM) je skupina metabolických onemocnění charakterizovaných hyperglykemií, vznikající v důsledku defektů inzulinové sekrece, poruchy účinku inzulinu v cílových tkáních nebo kombinace obojího. V článku se zabýváme především využitím fixních kombinací v léčbě pacientů s diabetes mellitus 2. typu (DM2T). V průběhu léčby pacientů s diagnózou DM2T je málo pravděpodobné, že mohou dosáhnout a udržet dobrou kompenzaci diabetu pouze monoterapií, neboť toto onemocnění je příkladem progresivního a chronického onemocnění, na jehož vzniku a průběhu se tedy podílí mnoho zásadních patofyziologických mechanizmů. Proto léčba vyžaduje kombinaci antidiabetických léků.

Léčba diabetes mellitus 1. typu v dětském věku

Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění vedoucí k destrukci beta buněk Langerhansových ostrůvků pankreatu. Výsledkem je zánik tvorby inzulinu. Základem léčby je inzulin. Aby bylo možné nastavit správnou dávku inzulinu, je třeba znát množství sacharidů ve stravě a glykemii.

Léčba kombinací agonisty receptoru GLP-1 a bazálního inzulinu

Z pohledu nových možností farmakoterapie je dnešní diabetologie určitě velmi dynamickým oborem vnitřního lékařství a přináší mnohé novinky v léčbě, které se objevily v několika posledních létech. Diagnóza diabetes mellitus ve skutečnosti zahrnuje seznam odlišných nemocí, které charakterizuje přítomnost hyperglykemie. Nejvíce pacientů žije s diagnózou diabetes mellitus 2. typu (DM2T), který je stále jednou z hlavních příčin morbidity a mortality v hospodářsky rozvinutých zemích.